Praha

Před dvěma lety se mi stal vážný problém. Dostal se mi do rukou Poslední bůh od Lucie Lukačovičové. Ta kniha mě tak dostala, že mohu směle prohlásit, že to byla jedna z nejlepších věcí, které jsem kdy četla. Způsobila mi doslova existenční krizi, jelikož mi najednou romány všech mých do té doby oblíbených autorů připadaly jako hohy mého dědy a trvalo mi půl roku, než jsem se zase do něčeho začetla. A obávám se, že Zákon Azylu mi zničil život uplně stejně. [...]