Celkem nenápadně se tvářící bichlička menšího formátu… i tak by se dal popsat první dojem z knihy Dům roztříštěných snů. Ilustrovaná obálka vypráví příběh a Irena Moravcová přichází s kouskem, který skvěle pasuje do šuplíčku české fantastiky. Sice nejde o horkou novinku, nicméně byla by škoda nedat jí šanci. Objevila jsem poklad nebo jsem se naopak unudila do bezvědomí?
První republika, dvacátá léta. Vše je nové a plné příslibů Doramo Krásová má silné rodinné zázemí a dobrou práci, navíc i jisté zděděné nadpřirozené schopnosti – zdá se, že nemůže být spokojenější. Jenže nic není tak snadné, protože minulost je někdy jako závaží. Na povrch vyplouvají ohavná tajemství a skryté zlo, proti němuž je třeba bojovat. Zvládne to Doramo s pomocí svých sester a švagra, bývalého legionáře? Příběh započatý záhadným pádem průzkumného letadla Hansa-Brandenburg B. I se neustále zauzluje a zaplétá…
Anotace zní výborně a co víc – nevyslepičí žádný spoiler, což je v poslední době věc skoro nevídaná! Hned na úvod musím Ireně Moravcové vyseknout poklonu, co se reálií týče. Dvacátá léta dvacátého století zachytila výborně. Člověk měl chvílemi pocit, že se mu v hlavě promítá film pro pamětníky (a ty mám mimochodem velmi ráda). Skvěle zachytila nejen poměry a vztahy v rodině vzhledem k dané době, ale rovněž i dialogy (styl a způsob vyjadřování), etiketu, povahu i smýšlení.
Mimoto dokázala nádherně popsat prostředí, místo, cestu. Smekám klobouček. Co se naopak moc podchytit nepodařilo a maličko drhne je spád. Nezaměňovat se čtivostí. Dům roztříštěných snů je rozhodně čtivý a 544 stran ubíhá krásně. Bohužel je nutné přiznat, že první polovina je o dost pomalejší než ta druhá. Chápu, že úvod do děje, seznámení s postavami, okolnostmi a podobně jsou potřeba, ovšem mohlo to jít o něco svižněji.
Detektivní zápletka není v příběhu jen jedna. Všechny jsou uchopeny zajímavě. Na vše přicházíme spolu s postavami, setkáváme se s rozumnou mírou charakterů, aby bylo čtení přehledné a nevznikal chaos. Fantasy linka se týká především tématu telepatie, okrajově potom běsů a inhabitantů. Zároveň oceňuji, že je jen jedna časová rovina. Žádné přeskakování do minulosti a zpátky.
Dalším bonusem je nepřítomnost erotiky. I romantická linka je víceméně v pozadí a rozhodně nehraje prim. Množství zádrhelů a překážek nepůsobí nuceně, rozuzlení nejsou krkolomná ani uspěchaná a umím si představit, že bych se se sestrami Krásovými v budoucnu ještě ráda znovu shledala. Navíc na mě vše během čtení působilo autenticky a uvěřitelně. Irena Moravcová ukázala skvělou práci s jazykem i atmosférou a jsem vážně mile překvapena.
Vzato kolem a kolem, nemám – kromě pomalosti a pozvolnosti první poloviny knihy – co vytknout. Hledáte-li detektivku, kde se do pátrání poušti amatéři, nikoli detektiv, která se odehrává na domácí půdě, není překombinovaná, je situována do reálného světa a jemně šmrncnutá fantasy, nemůžete udělat chybu. Dům roztříštěných snů bude skvělá volba.
PS: zmínit bych měla i vnitřní ilustrace, které jsou příjemné, a není jich rušivě mnoho. Takový jemný doplněk pro lepší vizualizaci.
zdroj obrázku: nakladatelství Straky na vrbě
About The Author
