Horor není moderní žánr, je tady už několik tisíc let. My si tady dnes představíme pár kousků, které by neměly chybět v žádné knihovně. Většina z nich jsou kultovní knihy, ale jak je známo, kolikrát i tu klasiku většina lidí přechází.
Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye
Tento gotický horor vznikl na konci 19. století a je plný upřímné temnoty, která podle mě v dnešním moderním hororu zaměřující se primárně na brutalitu, případně šokovaní čtenáře, chybí. Příběh se točí okolo mladého naivního Doriana, který po špatně vyřknutém přání nestárne. Jeho špatný životní styl i postupující věk se projevuje pouze na jeho portrétu, který schovává na půdě svého sídla. Z celého textu na vás poté kape slizovitá nechutnost celého Grayova hédonismu zaobalená do bizarně působícího divadla v podobě britské důstojnosti, která na místo nadhledu spíše více upozorňuje na zvrácenost daného tématu.
Více o této knize ZDE.
.
Howard Phillips Lovecraft: Cthulhu mytos
Tento autor je právem označovaný za otce moderního hororu. Horor tady pochopitelně byl už mnohem dříve, ale Lovecraftovi se jako prvnímu podařilo přidat do svých knih skutečný strach, který v jeho dílech zůstává i teď po 80 letech, zatímco jiné starší horory jsou sice skvělé, ale už se u nich prostě bát nebudete. Jeho nestvůra Cthulhu je dodnes právem považována za nejděsivějšího tvora, který byl kdy vymyšlen. Je úplně jedno, se kterou knihou u Lovecrafta začnete, mnoho z nich se točí okolo jednoho universa a dějově na sebe nijak zvlášť nenavazuje. Okrajový příběh jako z Věřte nevěřte: S mužem si vždy dáváme přebytečné peníze do knížek, aby se nám doma neválely a netahali jsme velký obnos s sebou, když někam jdeme. Jednou večer jsme si dali tisícikorunu do ručně vázaného Necronomiconu. Byli jsme u toho oba dva, takže fakt není možné, že by se jeden z nás spletl. Druhý den ráno, jsme si ji chtěli vzít, abychom ji šli vložit do bankomatu. Nebyla tam. Byli jsme celou dobu spolu a nikdo u nás nebyl. Připadali jsme si jako idioti. Cthulhu očividně dělá z lidí šílence i v dnešní době, protože jsme ji nikdy nenašli. Od té doby už naše finance dáváme hlídat Dantemu a neztratilo se nikdy nic.
Bram Stroker: Dracula
Na Draculu už dneska kolikrát neprávem padá prach, přitom to bylo přelomové dílo, které i v dnešní době má, co nabídnout. Už jen protože inspirací pro knížete nebyl Vlad Tepeš, jak si mnoho lidí myslí. Transylvánie v té době nebyla vůbec krajina, kde by měl vampyrismus nějakou tradici. Rumunsko se dodnes staví ke kultovnímu dílu Brama Strokera negativně, jelikož má pocit, že neprávem očerňuje jejich oblíbeného, i když poněkud krutého panovníka. Ve skutečnosti jako inspirace posloužila jiná krajina, kde strach a z upírů po staletí kvetl nejvíce v celé Evropě – Čechy. Podle dnes už mnohokrát dokázaných výzkumů je Stokerova kniha stavěná na mnoha výpovědích z doby, kdy v Krumlově vládla Eleanora Amálie ze Schwarzenbergu. Důkazy potvrzující tuto tezi najdeme i v samotné knize, a také i v některých jiných dílech Brama Stokera. Najednou má ten Dracula zajímavější nádech, že?
Více o tomto si můžete přečíst v knize od Jaroslava Mareše. Najdete ji ZDE.
Karel Jaromír Erben: Kytice
Tato sbírka českých balad byla záměrně napsaná, aby upozorňovala na fakt, jak hříšné jsou ženy oproti mužům. Hlavní protagonistky každé z epických básní krom jedné jsou tedy dívky, dcery, matky. Postavy jsou tam rozsekány za živa, zastřeleny, utopeny, oběšeny, udušeny a když už to náhodou přežijí, tak je alespoň něco doživotně psychicky vytýrá. Krom magického nahlédnutí do slovanské fantasy kultury je Kytice specifická ještě v něčem. Básně mají obecně uznávané stigma zastaralé nudnosti, což se této knihy netýká. Podle mě Erben tehdy tuto naturalistickou děsivou sbírku napsal rýmovaně jen proto, že to bylo v té době moderní, což jí ale ani v dnešní době neubírá hrůzyplnosti. Spíš naopak. Verše na jednu stranu připomínají dětské říkanky, o to větší šok je, když na vás vykoukne „dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy“.
.
Když z vás vyroste částečně autistický asociál, máte dvě možností: Depkařit, protože jste divní anebo se stát šťastnými a hrdými multifunkčními nerdy. Já si vybrala tu druhou možnost. See author’s posts
.
.
.
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol
Spalovač mrtvol je hororová novela od Ladislava Fukse, která sleduje život podivína Karla Kopfrkingla a postupný vývoj jeho charakteru, na kterém má podíl jak vliv režimu, ideologie a psychologický nátlak, tak patologická fascinace smrtí. Z jemného pacifisty a milujícího otce dvou dětí se postupem času stává člověk, který si dokáže ospravedlnit i to největší zlo. Na tempo vyprávění je třeba si zvyknout, příběh je plný opakujících se motivů a frází, které v průběhu knihy mění svůj význam a atmosféra tím houstne, stává se tíživější a děsivější. Troufám si říct, chladnokrevné šílenství Koprfkingla dokáže vyvést z míry kdejakého fanouška hororového žánru. Spalovač mrtvol je vyprávění o totálním rozkladu lidské mysli, které má i velmi zdařilé filmové zpracování z 1968 v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským.
.
Studentka přírodních věd, která mimo jiné ráda píše a čte, nejvíc mě zajímá fantasy a dystopie, sem tam se vrhnu na romantiku nebo sci-fi. Zajímá mě cokoli s tématikou armády a tajných služeb, bojovými sporty a sebeobranou taky nepohrdnu, svezení tankem neodmítnu. Nenechám si ujít jedinou příležitost vycestovat za hranice, ať už států nebo imaginárních světů. See author’s posts
.
Antologie: Koleje smrti
Mojím prvým tipom je horor Oni od slovenského majstra temných príbehov a sociálnych sietí Marka E. Pochy. V románe nájdete všetko, čo od hororov čakáte – záhady, temnotu, úchylnosti, prepracované postavy a umierajúcich bankárov. Druhým tipom jsou Koleje smrti. Každý z nás cestoval niekedy vlakom a vie, aká to môže byť hrôza. Autori ako Hanina Veselá, Františka Vrbenská, Ivan Kučera či Lenona Štibláriková sú zárukou kvality.
.
Som starý bigbiťák v mladom tele, vášnivý čitateľ vysokej, strednej i nízkej literatúry a doktorand na Ústave religionistiky pri FF MUNI v Brne. Aktuálne patrím už k tretej generácii novinárskeho rodu Puchovských, ktorá sa síce chvíľu tvárila, že sa jej žurnalistické dedičstvo netýka, ale vnútornému volaniu písať neodolala. Okrem tvorby knižných recenzií píšem aj o hudbe pre slovenský portál ROCKER.SK a spolupracujem so slovenským kriticko-spoločenským mesačníkom Kapitál. See author’s posts
.
Stephen King: Misery
Stephen bývá (ne)právem – upravte dle libosti – označován za krále hororu s velkým K. Patřím ke skupině jeho velkých fanoušků. Nikoli skalních. Má dobré, výborné i horší knihy. Některé opravdu hororové a jiné na hranici hororu s thrillerem. To je i případ Misery. Vytvořil příběh o autorovi romantických příběhů, který se po hávárii dostane ke své šílené fanynce. A co udělá každý správný fanatik, když ma doma v posteli svůj idol a konec poslední knihy mu dvakrát nevoní? Přidejte k tomu, že je madam trochu (rozuměj dost) jebnutá a máte atmsféru tak nabušenou, že vám napětí a zvědavost nedovolí knihu odložit. Bude vás mrazit jako u dobré duchařiny a se zatajeným dechem budete ponořeni do příběhu, který se dočkal i své filmové verze s výbornou Kathy Bates v hlavní roli.
.
.
Monica J. O’Rourke: Utrpení těla
Tři povídky v malém útlém balení, které to ale rozbalí tak nechutným způsobem, že jsou jen dvě možnosti, jak to může dopadnout. Buď budete autorku považovat za absolutního magora a knihu odložíte, nebo si v tom zvláštně bizarním masakru budete libovat až do samotného konce. Je to horor ve stylu slasheru vyhnaný ad absurdum a opravdu jen pro silné žaludky. Autorce není nic svaté, váš oběd nevyjímaje. Vhodný dárek pro každého extrémistu, který se rád nechá šokovat či znechutit. Každý máme hranici obojího někde jinde a horor nejsou jen bubu duchové.
Více o této knize ZDE.
.
Mark E. Pocha: Oni
Další názorná ukázka toho, že někdy může být absurdita perfektní. Jestli něco autor umí, je to atmosféra. Ani by k tomu nepotřeboval ten děsivý les. Vezme profláklé téma a obalí ho ve festovně bizarní strouhance, která vám udělá dobře na duchu i na těle, pokud hledáte trochu toho mrazení, špetku znechucení a možná i ždibec odpornosti. Nebo jste naopak skupina útlocitných čtenářů, kteří budou mě i Marka považovat za naprosté šílence. Pravdu budeme mít všichni. Nejen Oni stojí za zmínku. Následuje Bestie, Dom 490 či Na Dušičky zomrieš. Stephen King potká v baru Jánošíka a vznikne z toho velmi zajímavý materiál!
Více o této knize ZDE.
.
Utajená blondýna (aktuálně se pokoušející z černé přejít na skutečnou blond a odhalit své pravé já). Bez legrace – občas nemám šajna, která ruka je pravá či levá, ale zaručeně vám povím, který autor mě čím štve, a jaké konce mě točí do vývrtky. Máte knihu s Londýnem na obálce nebo v textu? Chci ji a už včera bylo pozdě! Jinak jsem prostě normální ženská, co je občas na zabití a jindy na zajetí, ojetí, přejetí či objetí. Domů mě nechcete, věřte mi, ale sranda je se mnou dozajista. See author’s posts
.
Michael Byrnes: Bounty
Máte tajemství? Provedli jste něco zlého? Jednou nebo vícekrát? Jak zle to bylo? Představte si, že někdo, koho jste třeba i nepřímo poškodili, vás napíše na seznam lidí, kteří mají být zabiti. Rovněž se kdykoliv dostane k vašim údajům jako adresa, telefon, práce, kam chodíte nakupovat… A teď si představte, že technologicky to je proveditelné už dneska. Stačí najít šikovnou partu hackerů, kteří obejdou nadnárodní společnosti „ochrany“. Epilog knihy buď mluví sám za sebe nebo jde o hodně povedená existenční drama…
Více o této knize ZDE.
.
Paul Finch: Stalkeři
Nejde primárně o horor, ale o to děsivější to je. Kolik toho na sebe prozradíme na sociálních sítí? Všímáme si, kdo se kolem nás pohybuje v práci nebo obchodě? A pokud zmizíme, beze stopy, půjde nás najít? Jasně, jde o fikci, každopádně minimálně prolog bych si v hororové literatuře představit uměla.
Více o této knize ZDE.
Jsem milovnice “severských detektivek”, čím více krve, tím spokojenější jsem. Když v knize není krev, musí tam být alespoň génius formátu Hercule Poirot. See author’s posts
.
.
Stephen King: Nezbytné věci
Po téhle knize jsem se do Kinga zamiloval. Příběh má spád, je tady hromada skvělých nápadů a hlavní záporák je pravé ZLO.
Josh Malerman: Bird box
Knihy mě neskutečně vtáhly. Celé hodiny bych si četl jen o experimentech, které lidi zkoušeli, aby se mohli podívat na Bytosti a nezešíleli. Kosmický horor v koncentrované podobě.
.
Carlton Mellick III: Strašidelná vagína
Je tohle ještě horor? Z vagíny jedný holky se ozývají podivný zvuky a lezou z ní kostlivci. Dokonce je branou do jiného světa. Hmm, nebál jsem se, ale zato bavil královsky, stejně jako u dalších Mellickových povídek a novel.
Měl jsem se narodit o sto let dříve, ale protože bych padnul hned v první světový, nachystal mi to osud jinak. Jsem paranoidní technofob, závislý knihomol, spisovatel negramot, společenský asociál, snílek žijící krutou realitu, lyrický cynik a až jednou zjistím, jak to na světě opravdu chodí, všechno raději hned zapomenu.See author’s posts
Neil Gaiman: Oceán na konci cesty
Oceán na konci cesty od Neila Gaimana se na první pohled tváří poměrně nevinně. Na ten druhý na vás ale dýchne podobná atmosféra, jako když jste se jako malí podívali pod postel a v rohu uviděli děsivý stín, který jste považovali za příšeru. Ve skutečnosti v sobě totiž tahle útlá knížečka skrývá příběh, ve kterém vystupují nadpřirozené bytosti a démoni z jiného světa. Ti musí být posláni zpátky do toho svého dřív, než stihnou nevratně poškodit náš. Jenže zvlášť jeden z nich se umí perfektně maskovat a vtírat do lidské přízně, a jeho pravou totožnost vidí jen jeden malý chlapec. Což se onomu démonovi vůbec nelíbí. A samozřejmě mu nikdo nevěří…
Oceán pravděpodobně nesedne každému, protože má poměrně specifickou atmosféru i styl psaní. Autor vám toho totiž moc nevysvětlí, což pro někoho může být negativum. Já osobně to ale vnímám jedině pozitivně, protože si musíte na otázky hledat odpovědi sami, a tím pádem dostane velký prostor vaše fantazie. To jen umocňuje tísnivý dojem, který se ve vás Gaiman snaží vyvolat. Knížka je to krátká, ale zato plná děsivých momentů a brilantně promyšlená. Dá se říct, že v ní nevystupuje jen jeden hlavní démon, ale spousta dalších, metaforických, kteří pomalu ovládají dnešní svět. I fakt, že děj sledujete očima malého dítěte, dodává svým způsobem příběhu ještě více znepokojivý podtón. Je to ale taky zřejmě důvod, proč se tolik lidí domnívá, že je Oceán dětská kniha – a to tedy zatraceně není.
Jsem introvertní knihomolka, která je schopná přelouskat knihu za jedinou noc a pokud nemusí, zásadně nevytahuje sluchátka z uší. Můj hudební vkus se absolutně neslučuje s mou povahou, ten knižní už snad více. Libuju si ve čtení fantasy a sci-fi knih a jsem velký pedant na pravopis. See author’s posts
.
.
Miura Kentarō: Berserk
Berserk je právom považovaný za jedno z najvplyvnejších diel temnej fantasy. Braný za monolit nielen pre anime a mangu, ale aj pre fantasy literatúru celkovo, vrátanie hier a v podstate čohokoľvek, čo má s fantasy nejakú spojitosť, porovnávaný s blade runnerom v tom, ako ovplyvnil práce ktoré vyšli po ňom. Berserku sa máločo vyrovná príbehom, komplexitou, temnotou a celkovou brutalitou sveta, ktorý popisuje. Pre fanúšikov dark fantasy a hororov to je, povedal by som, must read.
.
.
.
.
.
.
About The Author
