Četla jsem spoustu knih, spoustu detektivek … Severské detektivky mne poutají rychlým spádem a mrazivou surovostí v násilí. Strhující zážitek plný překvapivých zvratů – přesně jako huba samotného Paganniniho… Paganniniho smlouva je dílo, kterým se musí Lars Kepler zapsat do dějin literatury, ať chce nebo ne!
Byl tu Joona Lina v Hypnotizérovi a já musím dostát své oblibě při druhém díle představit samotného autora. Kdo je Lars Kepler a proč tak ďábelsky dobře píše? Co si budeme povídat, kde je ďábel, tam je i žena. Lars Kepler je pseudonym pro manžele Alexandru Coelho a Alexandera Ahndorilovy. Oba je spojuje jakási láska k thrillerům a k obohacování literatury – novými prvky inspirovanými filmem, novými psychologickými náhledy postav a na postavy, neobyčejnými zápletkami … Proč Lars Kepler? Manželé potvrdili, že odkazují na neméně slavného kolegu Stiega Larssona (autora trilogie Milénium) a Johanesse Keplera, významného astronoma a astrologa. Ale pojďme k samotnému dílu literární múzou políbených manželů…
Knihu vydavatelství Host jsem si půjčila v knihovně. Má deskový přebal, tedy je praktičtější do kabelky. Obálku zdobí pohled do aristokratického pokoje s náhledem do pokoje dalšího. V dalším pokoji prosvíceném světlem z okna levituje se sklopenou hlavou muž v bílém plášti. Pokud nejste znalí, o čem kniha bude, opravdu vidíte nadnášejícího se doktora … Což může přinést otázku – o čem těch 496 stránek bude? Bude to jako Hypnotizér, když to všichni chválí?
Nejásejte! První část knihy se vlastně nic neví. Podíváme se zase o trochu více do nitra Joony Linny (minimálně do toho fyzického), setkáte se s mladou, ambiciózní a sprostou komisařkou/ detektivem – nic moc. Ovšem ta dějová část, kterou známe my, ale policie ne (vyjma Joony …), ta je skvělá! Napínavá tak, že máte strach, že když zavřete oči, tak po jejich otevření uvidíte toho muže, před kterým prchá Penelope … Popravdě je tak skvělá, že nudný a pomalý rozjezd policie je pochopitelný. Vlastně sympatizujete s šéfem Joony, i když vám neskutečně leze na nervy a srdce vám buší v očekávání akce nájemného zabijáka …
Druhá část knihy (stránkově nelze specifikovat) je o poznání napínavější, neboť i policie už ví a Joona se svou kolegyní jednají. Autoři si dali hodně záležet na zápletce a na jejím vyústění. Je to propracovaná a nabitá pecka, která jen tak nenajde srovnání v současné literatuře.
Když se u čtení na chvíli uklidníte, necháte mozek nasávat jména, vzpomínky a příběhy osob, začnete si celý děj představovat jako film. Jako efektivně střižené scény. Pokud bude knihu někdo filmovat, prosím, nechť jde o severského tvůrce a herce! Dostatek přímé řeči vyváží vnitřní myšlenky postav, kterých od dob Hypnotizéra ubylo. Ale stále jsou jakýmsi nosným pilířem zápletky. Knize taktéž členění a množství kapitol propůjčuje jakési čtenářsky příjemné prostředí. Ať už v ohledu napětí, kdy si můžete bezstarostně odskočit na toaletu, nebo při politicky zdlouhavém pozadí, kdy potřebujete dávkování.
Po přečtení knihy se těšíte na další díl. V jedné scéně/pasáži se zarazíte a musíte si zavřít pusu. Ona scéna na mne působila jako tlaková vlna po výbuchu něčeho ohromného. Šlo o jakýsi vrchol příběhu, kdy vám dojde rozsah, ničivá síla, se kterou se Joona dostal do křížku … Jste tím natolik fascinováni (teď už ne jednou scénou, ale spíše tou komplexností celého obchodu/příběhu), že vás opět nakopne až další stránka ne zrovna blízko (takže moje doporučení – přečtěte si tu pasáž dvakrát).
Zdroj obrázku: kulturio.cz, pixabay.com
About The Author
