V současné době se dost roztrhl pytel s americkými filmy, které si hrají na složitá dramata s originální zápletkou, ale v konečném důsledku nejsou nic jiného než bezduchá torture porna natočená jen proto, aby mohl člověk 2 hodiny sledovat, jak někdo někoho zbytečně dlouho týrá bez nějakého většího smyslu. Na konci se dozví, proč se to a ono vlastně stalo a je spokojený. Pokud je divák jen trochu masochista, tak si bude po dokoukání spokojeně mlaskat, jaký to hluboký snímek viděl. Nedávno jsem definitivně zanevřela na západní thrillery/dramata, a to konkrétně po zhlédnutí westernu Brimstone. Došlo mi, že čekat, že z hollywoodské produkce vyleze konečně něco originálně zpracovaného, je asi stejně bezútěšné, jako čekat na Vánoce v našich zeměpisných šířkách sníh. Stát se to může, ale už tu to dlouho nebylo.
Naštěstí jsem objevila nekonečné kouzlo, které v sobě skrývá tvorba z Jižní Koreje. Na rozdíl od Ameriky jim totiž statisticky globalní inteligence neklesá, což je pravděpodobně jak důvodem tak i následkem toho, že současný podprůměrný jihokorejský snímek pořád bude zajímavější než průměrný americký. Korea je prostě jedna z těch nekonečných studnic nápadů doplněná o kombo neobvyklých uměleckých duší a kvalitně zpracovaných produkcí.
Krátké nahlédnutí do začátku děje
Jeden z takových pokladů je thriller s názvem 김복남 살인사건의 전말 (foneticky Kim Bok-nam salinsageonui jeonmal), anglicky Bedevilled, tedy Sužovaná, česky Případ Kim Bok-Nam. Film zdánlivě pojednává o třicetileté Hae-won, emancipované sobecké ženě, která se ze všeho nejvíce stará o to, aby ona v životě měla nejméně práce a problémů. Jejím životní cestou se stane nečinné přihlížení na jakékoliv bezpráví a starost o své vlastní pohodlí. Když je vyhozená z práce za svou lenivou krutost udělat něco pro druhé, vydá se na dovolenou na zapadlý korejský ostrůvek, kam jako malá jezdila za dědečkem na prázdniny, na kterém se znova setká se svou dětskou kamarádkou Kim Bok-nam. Drobná komunita na ostrově je tvořena převážně ženami, vychovanými k tvrdé práci na poli bez potřeby širšího vzdělání o světě.
První polovina filmů budí dojem psychologického dramatu s prvky thrilleru. Děj se točí převážně okolo precizního náhledu funkce malého ostrovního společenství, který sledujeme očima naivní Hae-won, která si přijela na dovolenou vyčistit hlavu od městského stresu. Ve druhé půlce se vše zvrhne v existenční gore horor. Nerada bych prozrazovala více, protože podle mě je lepší se některých věcí ve filmu dočkat osobně, než si i jen přečíst oficiální anotaci plnou spoilerů.
Filmy o domácím a jiném násilí jsou většinou silná káva, a tento tomu není jinak. Případ Kim Bok-Nam disponuje tak hutnou atmosférou, že nutí diváka se zamyslet nad tím, čeho všeho by on byl schopný, kdyby ho okolnosti k tomu dotlačily. Na jaké dno si může lidská duše sáhnout, když přijde o všechno, a kde je obecně hranice lidství. Co je dostatečné oprávnění k tomu, aby se psychika zlomila natolik, že se dobrý člověk začne chovat jako absolutní zvíře a zda si taková osoba zaslouží (další) trest anebo spíše náš soucit.
Korejské thrillery mají zvláštní dar, zanechají v člověku silnou myšlenku, kterou ze sebe ještě několik týdnů nemůže dostat, stejně jako pocit, že po dlouhé době viděl něco opravdu silného a hlubokého. Případ Kim Bok-Nam ve mě zapůsobil podobně, jako seriál od televize Hulu The Act natočený podle života Gypsy Blanchard. Bylo to kruté, bylo to silné… Bylo to možná až moc kruté a až moc silné. Ale bylo to něco.
Zdroj obrázků: namu.wiki
About The Author
