Vítáme vás opět v naší Off topic rubrice, kde se čas od času věnujeme i jinému médiu, než je kniha. Tentokráte vás čeká doporučení originálního sci-fi drama ze severského Švédska, ze kterého stojí chlupy na zátylku.
Aniara je filmovou adaptací básně od dvounásobného laureáta Nobelovy Ceny Henryho Martinsona. Děj se odehrává na stejnojmenné vesmírné lodi, která má dopravit poslední zbytky civilizace na Mars poté, co byla Země zničena klimatickými změnami. Mnoho z pasažérů na Aniaře je různě popálených, protože bez ozonové vrstvy nebylo nic, co by zastavilo sluneční radiaci. Na lodi se nachází několik desítek restaurací, wellness centrum, obchodní dům, kulturní sál, posilovna a mnoho dalších věcí, které mají lidem zpříjemnit cestu. Nejoblíbenější atrakcí je umělá inteligence Mima, která umí krátkodobě vytvořit simulaci pozemské přírody.
Aniara však chvíli po začátku cesty narazí na vesmírný odpad, který poškodí palivovou nádrž a vychýlí ji z trasy. Aby se loď vyhnula masivnímu výbuchu, je nucen kapitán Chefone vydat rozkaz veškeré nestabilní palivo vypustit. Aniara je tedy odsouzena k tomu, aby rychlostí 68 kilomentrů za sekundu bezcílně driftovala černým vesmírem, dokud nenarazí na kosmický objekt s dostatečnou masou, jehož gravitaci by mohla využít k tomu, aby se otočila zpět. Vedení Aniary se rozhodne pasažéry informovat, že se cesta bohužel prodlouží z plánovaných tří týdnů na dva roky. Teto zjištění vyvolá v civilistech pochopitelnou paniku a zapříčiní obrovský zájem o používání Mimy, na které začnou být lidé naproto závislí.
Film je rozdělen na jednotlivé časové bloky, ve kterých vidíme postupný rozpad společnosti zoufale upnuté k nějaké naději, že zase uvidí své blízké, kteří byli ze Země evakuováni dříve. Čím déle film sledujeme, tím rychlejší a větší skoky mezi úseky jsou, a tím extremnější je také tamní sociální degradace. Aniara je obsáhlým koncertem různě promíchaných životních filosifí.
Je zajímavé sledovat, jak se každá osoba (ne)vyrovnává s kritickou situací podle sebe. Hlavní hrdinka plní funkci mimarobe (stará se o Mimu), přežívá jen díky svému racionalismu. Uvědomuje si, že život na Marsu není o nic lepší než život na kosmické lodi, a snaží se co zůstat nejvíce zaměstnaná. Její značný flegmatismus z velké části napomáhá k tomu, aby zůstala příčetná. Je to naprostý kontrast k její spolubydlící, která má na Aniaře funkci lodní astronomky, a čím dál tím více upadá do letargického alkoholismu. Jiný případ tvoří mimarobina partnerka Isagel, která postupně přechází do existenciálního nihilismu, kapitán Chefone razící tvrdý vojenský idealismus nebo skupina pasažérů, kteří se upnou k náboženskému kultismu.
Vždy mě potěší, když vidím nějak originálně zpracovanou myšlenku. Aniara podává tento sociální úpadek způsobem, který je specifický právě pro Švédy, kteří si kolikrát libují v absurdním naturalismu představeného pro oči západního diváka zdánlivě pomalejším tempem a absencí mnohokrát opakovaných dramatizačních klišé. Je velká škoda, že lidé chtějí většinou pořád vidět to samé jen trochu jinak. Z toho důvodu Aniara přes svou precizní práci na hereckých výkonech, střihu i režii poněkud zapadla do absolutního všeobecného nevědomí, jelikož se tak moc odlišuje jak od běžných sci-fi, dramat tak i dystopií, že ji klasický konzumní divák nemůže ani objevit, pokud ji vědomě nehledá anebo na ni spíše omylem nenarazí. Poté si přečte komentáře lidí odkojených na vesmírných sci-fi typu Star Wars, Armagedon nebo Apollo 13, kteří u Aniary prostě čekali něco jiného, a přejde zase dál bez toho, aby ji dal šanci.
Aniaru bych označila za velmi realisticky zpracované hard science fiction podobné jako psával Arthur C. Clarke. Tím nemyslím, že by se Clarke nějak věnoval dystopickým dramatům, ale zakládal si na vědecké správnosti a přesnosti na úkor akce. Zároveň je dystopické téma v Aniaře podávané bez přehnaného hollywoodského pozlátka. Film se nesoustředí se na zvýraznění nějakého extremismu, aby lacině upoutal, ani si nevymýšlí nepřirozené reálie. Samotný fakt vesmírné lodě volně plovoucí prostorem bohatě stačí. Jedinou věc, kterou bych hodnotila negativně, je fakt, že jsme si Aniaru s mužem pustili v 1 ráno. Řekněme, že se po tomto ne úplně dobře usíná.
Zdroj obrázků: flickeringmyth.com, Aniara 2018
About The Author
