Přátelé, myslím, že mámy na mateřské píšou prostě úplně ze všech nejlíp! Někdy sice nevychytají tón a dikci knihy (Teorie mateřství), jindy je to ale jízda. Ať už proto, že se s maminkou dokážete ztotožnit a konečně vám nikdo nevěší bulíky na nos (Mámou), nebo už mají něco zažito a vědí, co všechno se kdykoliv může změnit (Mileniálka). Dneska se mrkneme na kočku, tedy pardon, mámu dvou dětí, která píše, když dětí spí (ha, proto jsem stále nic nevydala – autisti spí málo, pokud vůbec! Nadsázka samozřejmě…). A píše tak luxusně, že kdybych nevěděla, že je to Češka a na vydání knihy hledala sponzory (mne zasáhla masivní kampaň na Instagramu), normálně bych řekla, že jde o Vi Keeland nebo Penelope Bloom. Ale bez otravného sexu!
Knihomolka. Na obálce slečna s knihou, v pozadí týpek v kapuci. Kolem barvičky… Upřímně, když jsem koukala na přebal, nijak jsem nejásala. Bude to beztak ten typ Pomády, kdy hodná holka buď zdivočí, nebo naopak přivede rváče do kostela… Nemohla jsem se mýlit více. Knihomolka totiž nejenže absolutně do puntíku splňuje anotaci – za kterou bych dotyčného ulíbala radostí – ona je i neskutečně milá a sympatická. Ano, kniha Knihomolka je rozkošná a po přečtení vám zůstane dobrá nálada. Dokonce i přes absencí sexu budete mít na ten sex chuť… Proč to zmiňuji podruhé? Čeština je krásný a bohatý jazyk a autoři rádi využívají jeho schopnosti popsat jednu věc nejrůznějšími způsoby. Tím ovšem vznikne něco trapného. Téměř ve 100% případů. Je to problém, protože v angličtině může knížka znít dost kinky (a ne, česká synonyma mi pro pocit z tohoto slova nestačí!), v češtině to pak je trapárna. Čeští autoři rádi velkolepě opisují jednoduché banální vanilkové praktiky. Zahraniční, anglická v mém případě, literatura se s tím nepáře. A i proto to potom zní líp – je to kreativnější. Dost ale k tomu, proč budu Knihomolku adorovat a darovat k Vánocům každé kamarádce (ano ano, ten sex je pro mne velké téma).
Knihomolka Nikol nastoupila na vysokou a hned i do práce v univerzitní knihovně. Luk, Lukáš, je hezky stavěný sexy boreček, kterému se Nikol líbí a nakonec zjistí, že jde o sestru jeho spolužáka. Věkově jsou od sebe oba hrdinové cca 3 roky (v jednom momentu knihy to počítají). Další významnou postavou je Fanny, Františka, nejka Niki. Dále se objeví starší bráška Nikol – Matěj. A nesmím zapomenout na Sunnyho! Autorka se do dalších postav extra nepouští, pokud nedokreslují příběh – potřebuje Niki nebo Lukovi pomoct, šoupne tam logicky padnoucí figuru. Není ale jen tak bezobalová, vždycky má své pozadí, historii, tak, aby seděla k jedné nebo druhé hlavní postavě. Přišlo mi to až trošičku školácky dokonalé, ale více výhrad nemám. Ani k postavám nemám výtky co do vzhledu nebo povah. Hardy v Knihomolce hodně jela na reálnost. Nebo aspoň tak jsem to vnímala já. Pokud vás tedy zaráží jména a přezdívky, vzpomeňte na svá školní léta, jak se na koho volalo (například na základce jsem měla kamarádku Markétu, které se říkalo Ozzy).
Děj Knihomolky jde tušit z anotace – půjde o miloučkou romantiku. Ačkoliv jsem občas váhala, jak mám skrze jazyk vnímat postoj Luka. Jakoby si ani autorka nebyla jistá na 100% a občas v kapitolách Luka šla cítit nejistota. Kolem a kolem příběh o tom, jak se dva kočkují a začnou milovat, mne nenudil. Hodně prostoru dostávalo špičkování, uvažování nad tím, zda ten druhý žárlí, proč žárlí a proč je z toho uvažující osoba potěšená. Slabší místo vnímám v momentě rozhovoru Nikol a rodičů téměř na začátku. Tento zvrat příběhu samozřejmě přijít musel, jenže byl rychlý a pro mne nelogický. Následná absence rodičů, až na jedno setkání, byla divná. Obzvláště po úvodu, ze kterého vyplývalo, proč Nikol a Matěj stále bydlí u rodičů. Ne, že by mi to vadilo, byla jsem ráda za prostor pro rozvíjení romance. Ale působilo to divně.
V každé romantické knize musí nutně přijít krize, zlomový bod, který z duše nenávidím. U Penelope Bloom jsem byla ráda, že byly řešeny logicky. U Hardy jsem jásala. Knihomolku vystavěla na normálních pocitech. Normálnost postavy Nikol bych vynesla do nebe radostí. Nejenže jsem její pocity chápala a chovala bych se naprosto stejně. On ještě zvítězil zdravý rozum, který dal prostor k další slaďárně. Možná mi přišlo maličko vtipné, jak si to Luk vyžíral a občas působil jako absolutní tentononc. Na druhou stranu jsem byla ráda, že ne všichni sexy hodní a milí týpci jsou dokonalí.
Knihomolka je úžasně milá knížka, kterou budu doporučovat, kudy budu chodit. Ne proto, že ji napsala česká máma od dětí. Proto, že navodila atmosféru, romantiku a chuť na sex bez přítomnosti sexu v knize. Díky tomu je vhodná i jako bonbonek pro mladší ročníky. Budu ji chválit, kde to půjde, protože jde o normální příběh. Co se stalo jim – může se stát i vám (nepřeji smrt nikomu, ale hodilo by se zdědit byt…). Pokud byste i tak měli pochyby, mrkněte na ukázku z knihy, který je dostupná na stránkách nakladatelství Pointa – ta dostala mne. A nezapomeňte, blíží se Vánoce a koupí knihy uděláte radost hned několika lidem (obdarovanému, autorce a mně).
About The Author
