Recenze: Mámou o mateřství – předskokan Konceptu kontinua

Knihám o mateřství se většinou vyhýbám velikým obloukem. Proč? Jsem totiž tak trochu lesana. Respektive oproti knize s obdobným názvem jsem ještě “soft lesana”, ale i tak nemám ráda moderní HPNP techniky, které tak rádi prezentují holky z tria 3 v 1. Nebo velevážený pan Pařízek… Vzít tedy do rukou knihu, která bude mluvit o těhotenství, porodu a životě s malým miminkem mne stálo hodně odvahy.

Obrázek pochází z Facebooku autorky (odkaz)

Rovnou přiznám, že úvodní kapitola pro mne málem byla tou poslední. Neříkám, že bych s ní úplně nesouhlasila, ale na druhou stranu – knihy o mateřství se dávají maminkám, většinou ještě v podobě 2v1. To, co jsem četla, mi lehoulince hnulo žlučí. Plus jsem tedy záviděla Šárce, jak easy to měla, nebo si to snaží pamatovat. Každá žena ví, že postupem času se porod jeví příjemnější než ve skutečnosti byl. Jinak by děti neměly sourozence, že. Povídání o těhotenství od dvou čárek, přes porod až po první rok malé princezny a její maminky je tedy jakýsi soukromý záznam. Šárka Ferrerová volila jednoduchou metodu vyprávění, kdy celý příběh cca dvou let proložila pár nadpisy – kapitolami. Byla jsem za ně ráda, hezky ohraničovaly příjemné povídání ženy, která se v průběhu těch pár měsíců měnila, víceméně jako já sama. 

Velký přínos knihy Mámou spatřuji v jazykové formě, jakou byla kniha napsána. I když jsem se v úsměvných pasážích neusmívala (ale já jsem nudný patron, spíše jsem bulela jak želva, že chci další miminko…), volba slov a slovních obratů mne přiváděla k mentálnímu orgasmu. Když náhodou ne k orgasmu (to jsem si vybavila sebe ve chvílích, které Šárka barvitě popisovala), předla jsem blahem, že i mezi autory odpočinkové a mateřské literatury někdo takový existuje. Někdo, kdo sice kojí, ale vyjadřuje se lépe než vysokoškolsky vzdělaný mladý člověk, který slátal knihu jen proto, aby mohl říkat, že vydal knihu (bohužel i tací u Pointy jsou…).

Šárka Ferrerová mne od svého porodu v knize (tedy od toho v příběhu zakomponovaného, ne toho v úvodu) jen a jen překvapovala. Jak se měnila, jak nenásilně a hezky mluvila o věcech, které vyvolávají hádky nejen napříč maminkovskými skupinami. Když k tomu čas od času přidala zajímavost v podobě faktu, že má miminko s “čistokrevným” Španělem, nebylo už co kritizovat. Víceméně až na ten úvod nemám knize ani Šárce co vytknout. Snad jen, že kniha byla krátká a já ji měla přečtenou za pár hodin. Je to opravdu moc příjemná jednohubka, která ukazuje, že i ženy, které vychovávají děti jinak než moderní celebrity, jsou vskutku normální. 

Dovolím si ještě takovou zajímavost. Když jsem si Šárku našla na Facebooku, ve skupině, o které se nepřímo zmínila, zírala jsem, že to není možné! Vůbec jsem si ji nepředstavovala jako pidi hubeňoučkou rozkošnou kočku s velikýma očima. Stále jsem měla před očima obraz vyšší hubené dámy sportovní postavy spíše postrádající sexy křivky těla. Takže až budete číst o superschopnostech mámy, vzpomeňte si na to! Šárka je fakt maličká a hubeňoučká! A strašně příjemná nejen v knize, ale i online na Facebooku!

Šárka Ferrerová Mámou

One thought on “Recenze: Mámou o mateřství – předskokan Konceptu kontinua

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *