Recenze: Loutkář – Akce, vtip, autentické postavy, příjemné čtení na večer

Volné pokračování knihy, kterou jsem nečetla. Úvod, který je divný, ale knize dáte šanci. Budete litovat?

Těžko říci. Příběh má spád, na to, že je od Brita, je celkem hodně americky filmový. První část knihy obsahuje zajímavé brutality, takové neokoukané. Bestiality postupně přechází ve zločiny, které jsou spíše morálního charakteru. Občas si můžete říci, co z toho je vlastně více nechutné? Plynulost zajišťují smysluplné a svižné dialogy doplněné vtipem. Čas od času se člověk zarazí, jak se dostal do té či oné hlavy a změti myšlenek, ale není to rušivé. Na druhou stranu to lehce ubírá tajemnosti, kterou pak autor trochu násilně implikuje skrz hlavní hrdinku.

Plusové body dávám za detektivku, která sice dost chlastá, ale nezasahuje to příliš do příběhu, nemění jej velice. Spíše čas od času přítomný alkohol dokresluje povahy postav. Již zmíněné objevování se v různých hlavách lidí z příběhu dodává postavám na autentičnosti, dokážete s nimi sympatizovat. Dokážete si domýšlet různé směry knihy. Opět to může některým čtenářům silně vadit, protože se díky tomu kniha může stát předvídatelnou.

Jelikož jde o pokračování Hadrového panáka, můžete mít občas dojem, že se ztrácíte ve jménech (která se kupí na již „známá“). Pokud jste ale pozorní čtenáři, ztratíte se tak dvakrát k závěru knihy. Pro mne osobně byl absolutním vrcholem konec třetí čtvrtiny příběhu. Nevím, zda mne ovlivnila skutečnost, že sama mám dítě (pravděpodobně) nebo šlo o autorovu přípravu celé scenérie v průběhu díla. Každopádně ukončení příběhu zvolil Cole ne úplně nepříjemné, ale působí odfláklým dojmem. Tak, jak je zbytek plný akce, vtipu a morbidity, tak je konec plytký.

Zdroj obrázku: Culture Times

About The Author

Loutkář/Hangman Daniel Cole