Recenze: Kronika sci-fi – Warpovým pohonem ke hvězdám

Roku 1864 Jules Verne vydává román Cesta do středu Země a pokládá tím jeden ze základních kamenů sci-fi literatury. A protože pan Verne byl tak trochu vizionář (nebo dokonce cestovatel časem), možná čekal, co tím způsobí. Od té doby uplynulo dlouhých 155 let a sci-fi je nejen stále živé, je to dokonce jeden z nejpopulárnějších a nejvyhledávanějších literárních žánrů vůbec.

Jeho tvář mu vtiskli H. G. Wellse, Isaac Asimov, Artur C. Clarke, Phillip C. Dick, Robert Heinlein a mnoho přemnoho dalších. Našlo by se i několik českých autorů, namátkou Karel Pleskač, Svatopluk Čech a samozřejmě Karel Čapek, jehož robota z dramatu R.U.R. zná dnes celý svět. Knih s tématikou sci-fi je přehršel. Celá popkultura se kolem sci-fi otáčí, ale jak se v tom všem orientovat, když Stopařův průvodce po galaxii je v našem koutě vesmíru stále nedostupný? Jistě, stačí chvilka na internetu a už máte seznam literatury a filmů, který nestihne přelouskat ani Highlander, ale… nebylo by pěkné to mít vše pohromadě? Ucelené? Přehledné? A s obrázky?

Nad tím se zřejmě zamyslel i Guy Haley a sepsal opravdu objemnou knihu s názvem Kronika sci-fi. Pojďme se teda podívat do jejích útrob, neb jde o povinnou výbavu každého fandy sci-fi a to ne jen aby se neztratil v množství hvězdných a paralelních světů, ale především jako průvodce těmi nejslavnějšími i doslova zapomenutými díly. A možná zjistíte, že těch světů je asi tolik, jako je hvězd na obloze.

Knižní odysea
Hned na začátku čeká předmluva od Stephena Baxtera (autora například Dlouhé Země), následují vysvětlivky jak s knihou pracovat a poté se už otevírá svět prvních sci-fi příběhů. Rok po roce sledujeme, jak se žánr vyvíjel a upadal, s jakými jmény je spojený a jak se jednotlivé ságy rozvíjely. Každé dílo tady má svůj prostor, dozvíme se o postavách, příběhu a mnoho zajímavostí o jeho vzniku. To by samo o sobě nebylo nic převratného, takových publikací existují desítky, ale Guy Haley jde dál.

Jako příklad si vezměme Planetu opic Pierra Boulleho. První dvoustrana je povídání o příběhu knihy a veleúspěšných filmů, které na ni navázaly. Dozvíte se, jak vypadal přebal knihy, filmový plakát, jaký byl rozpočet filmů, zda mají nějaké ocenění. Ve spodu dvoustrany je přehledný graf, který rok po roce mapuje kdy, které dílo vyšlo a zahrnuje úplně vše z opičího universa. Nejen knihy a filmy, ale i komiks, mangu, divadelní hry, videohry, nebo seriál. To vše i s časovými úseky vzniku a dokončení díla. Další dvoustrana vás nasytí nejrůznějšími zajímavostmi, které jste možná ani o svém oblíbeném sci-fi nevěděli. Opět otočíme list a najdeme profily těch nejdůležitějších postav (v tomto případě především opic, zdravím Ziru) a celé povídání se ukončí několika stranami krásných obrázků, nebo fotografií. A můžete pokračovat dál.

Najdete tady opravdu téměř vše, co do roku 2015 vzniklo. Nejvíce prostoru je samozřejmě věnováno velkým vesmírným ságám, ale i polozapomenuté, nebo zcela zapomenuté kousky tu mají své místo. Člověk by ani nevěřil, co vše vzniklo a kolik toho vlastně zná (případně nezná), aniž by znal ten původní článek řetězu. Upřímně můžu říct, že množství informací a doprovodného materiálu mě překvapilo. Vše je ale přehledné a navíc se to výborně čte, nečekejte suchopárné informace a data.

Neo by samozřejmě i tady objevil nějaké ty chyby v Matrixu. Občas objevíte špatný rok, chybu v popisu děje nebo postavy, ale v tak rozsáhlé práci se to prostě stane. Navíc nedokážu určit, jestli se jedná o chybu autora, nebo překladu. Ať je to jakkoliv, já to autorovi rád odpouštím, přestože jsme hnidopich, protože mě zkrátka dostal. Do kosmu!

Válka grafů
Přiznám se rovnou, jsem ten typ člověka, co se vyžívá v grafech a různých statistikách. A pokud to jen trochu baví i vás, s Kronikou sci-fi si užijete. Jak už bylo řečeno, každé sci-fi dílko zde má graf kdy a co vzniklo, ale tím to zdaleka nekončí. Zajímalo vás například kdy se mistr Yoda stal mistrem řádu Jedi? Nebo kdy byl spuštěn HAL 9000? I na to je tady graf, unikátní ke každému příběhu a mapující jeho nejzásadnější události rok po roce.

Skutečnou chuťovkou jsou siluety slavných vesmírných plavidel a především velký graf na konci knihy, mapující cestu nejslavnějších počinů sci-fi od počátku věků až po konec času. Nepřekvapí, ale rozhodně potěší, že dějová linka Doktora Who se táhne od začátku do konce, protože Doktor je stále s námi a je jedno jakou jeho regeneraci máte nejraději.

Návrat do přítomnosti
Sní androidi o elektrických ovečkách? Na odpověď na tuhle otázku si budeme muset ještě chvíli počkat, ale hned teď si můžeme zodpovědět, jaká je Kronika Sci-fi? Je skvělá.
Pokud vás sci-fi baví, určitě naleznete desítky dalších věcí na přečtení, nebo shlédnutí. Ale v případě, že jste opravdový sci-fifil, kniha vás vcucne, přenese červí dírou na Alderaan… zkrátka do nekonečna a ještě mnohem dál. U knihy v klidu strávíte hodiny času a po každém čtení se seznam „Co musím přečíst (vidět) než zemřu“ rozroste o několik nových titulů. A že těch 575 stran je přeplněných k prasknutí. Je neuvěřitelné kolik práce za knihou musí být a mít na hlavě klobouk, smeknu ho, protože Guy Haley a jeho spolupracovníci si to skutečně zaslouží.

Guy Haley Kronika Sci-fi

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *