Recenze: Lov je standardní pokračování plné chyb od Miniera

Naštval vás titulek? Co se dá dělat. Četla jsem prozatím všechny knihy série s majorem Servazem a jeho týmem a s klidným srdcem mohu prohlásit, že Lov není nejhorší knihou. Jenže příběh má spoustu much a nevyužitý potenciál… Bohužel, klasický Minier.

Zdroj obrázku: Albatros

Sedmý případ majora nás zavede k mrtvolám dospívajících nahých mladíků s vypáleným slovem “spravedlnost” na hrudi. Zajímavostí, která mne tentokrát nalákala ke čtení, bylo, že mladík č.1 měl nasazenou jelení hlavu a očividně byl lovnou zvěří. A to, co mělo potenciál stát se luxusním námětem thrilleru plného krve, se zvrtlo k jakémusi souhrnu vnímání doby a dobra a zla s plnou hubou keců kolem.

Hned prvních pár stran pozorného čtenáře nahlodá svou věrohodností. A teď nemyslím vyjádření autora ke skutečnostem pobodání atd. Následující chyba ve slovní zásobě promlouvající postavy mohla být způsobena překladem. Na to bych upřímně ale sama nesázela… Neopomenu však podotknout, že v závěru příběhu se dá najít vysvětlení oné počáteční nesrovnalosti. I tak to jako prvotní dojem nepůsobí dobře. Když k tomu připočteme další chyby, které mohl pozorný betačtenář Minierovi vychytat, nebo například nekvalitně vyjádřené pozadí pandemie Covidu, nemůžeme Lov hodnotit více než 50% (vycházím z hodnocení na Databázi knih, kde Lov dostal nepochopitelných 79%). 

Velké ztráty kvality u knihy Lov vidím právě v pozadí příběhu – v popisu pandemie a vládních omezení. Člověk, který bude číst knihu za několik let, bude mimo. Nebude chápat, proč lidé nosí z ničeho nic roušku (kterou autor sám ještě v první půlce knihy zmiňuje uměle jako prvňáček). V druhé půlce knihy budou čtenáři mateni, co vlastně působí ty nepokoje. Proč jde tolik lidí proti policii a proč je policie ta zlá? Minier si podle mne nebyl jistý, na co chce sázet – zda na sociální politiku Toulouse (socioekonomické problémy společnosti, rasismus,…) nebo Covid. Nikde nebylo ale řádně zmíněné, že nepokoje nejsou primárně způsobeny podivnými vraždami. A nebo si to čtenář měl myslet a pak nechápu, proč tolik prostoru dostala sociální politika země…

Spíše než Lov bych dílo nazvala Spravedlnost. Jenže to by nešlo autorovi do krámu. Už Údolím nebo Sestrama vyšel z komfortní zóny. Nevím, co se v životě Miniera stalo, zda jej tolik ovlivnilo onemocnění planety nebo mu po nakažení umřel někdo blízký. Nebo jen stárne stejně jako Martin Servaz. Těžko říci. I tak bych si dovolila na závěr vysvětlit, proč bych knize dala alespoň těch 50% v hodnocení. Kvůli majorovi. Servaz je jeden z mála pozitivních hrdinů bez superschopností. On ani nikdo z jeho týmu nemá neobvyklé schopnosti. S Martinem se setkáváme nejčastěji, proto jej beru jako stěžejního (a opomíjím Samiru a Vincenta). Jde o normální lidi, kteří mají správně vyvinutý morální cit. Jde o obyčejné lidi s problémy, jako má každý z nás. Škoda jen, že se v Lovu Minier tolik zamotal… Jsem zvědavá, zda v pokračování bude zmíněna válka na Ukrajině…

Bernard Minier Lov

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *