Jedna, dvě, tři, čtyři, pět… cos to Janku, cos to sněd? Velmi duchaplný úvod. Dobrá, přejdeme menší stávku kreativity a půjdeme se podívat na zoubek loňské novince od nakladatelství Portál, která má nejednu přidanou hodnotu a potenciál alespoň na chvíli zabavit neposedná dítka!
Maminka slepička je smutná. Někam se jí zatoulalo jedno kuřátko. Kdepak jenom může být?! Bohatě ilustrovaná kniha pro nejmenší, kde se děti seznamují s počítáním do deseti a s pojmenováním zvířecích párů (kočka a kocour, fena a pes, ovce a beran atd.) a jejich mláďat (kotě, štěně, jehně atd.). Akcentovány jsou v knize i prostředí, kde se zvířata pohybují (louka, stáj, dvorek, kurník atd.). Kniha navíc vede děti k vnímání detailů při hledání zatoulaného kuřátka.
Anotace obsahuje informaci, že kniha Kde je moje kuřátko? je určeno pro děti od tří let. Přímo na zadní straně knihy se však dočteme, že je cílena především na děti od dvou do pěti let. Maličko zmatek, ale na kvalitě nijak neubírá. I s dvouleťákem si užijete spoustu zábavy a o to déle vám kniha případně vydrží a zabaví. Jedním velkým přínosem totiž je až nečekaná variabilita příběhu!
Základní myšlenkou autorky Sylvie Dolákové bylo – podle všeho – vytvořit kousek pro děti, kde nebude nadmíra textu. Společně se slepičkou prochází děti jednotlivými stranami a hledají neposedné kuřátko, které se vydalo na výlet. V mezičase se učí počítat do deseti – ať už poprvé, či v rámci procvičování. Jako další přichází na řadu jména zvířátek, jejich mláďat a něco o místech, na kterých žijí.
Pokud by si rodič, prarodič, sourozenec či paní učitelka na kroužku nebo ve školce nevěděli rady, připravila jim Sylvie Doláková na závěr rovnou čtyři strany s instrukcemi a nápady, jak příběh interpretovat a dál s ním pracovat. Ilustrací se ujala Klára Kubešová. A ač jsou dětské, barevné a hravé, jsou zároveň i realistické. Kláru najdete i na instagramu, kde má nejen ilustrace pro děti.
Jediná výtka a věc, která mi během čtení způsobovala cukání oka, je skutečnost, že slepička řekne 9x jednu a tu samou otázku. Dítě to možná nepostřehlo, ale pokud čte příběh třeba 3x za sebou, solidně mi z „Neviděli jste někde moje děťátko? Chybí mi jedno kuřátko.“ povolovaly nervy. Na druhou stranu si teď aktuálně mrně listuje v knize samo a větu si pamatuje čili se na chvíli zabaví i beze mě. Proto to cukání přejdu.
V současné době, kdy se sype z rukávu nakladatelů jeden titul za druhým, a dětské knihy se mezi sebou předhánějí, je těžké se při vybírání neztratit. Proto oceňuji kousky, které mají přidanou hodnotu. Ať už učí děti o emocích, vztazích, zvířatech či počítat… jsou to knihy, které společně bereme do ruky několikrát za měsíc nebo i za týden. Opakovaně se k nim vracíme a stále mají úspěch. Takové publikace mají smysl a vyplatí se do nich investovat. Kniha Kde je moje kuřátko? je názornou ukázkou přesně takového titulu. Zaslouží si pozornost. Je možná nenápadný, avšak o to kouzelnější.
zdroj obrázku: nakladatelství Portál
About The Author
