Obálku této kontroverzní knihy, Znamenitá mrtvola, zahlédl, tipuji si, téměř každý. Facebookové i instagramové skupiny jí byly plné! Jedni knihu milovali, druhé nezaujala a našli se i odpůrci. Jak jsem na tom s touto dystopií z pera Agustiny Bazterricy já?
Nemám ráda chození kolem horké kaše, takže koho zajímá čistě můj pohled – Agustina Bazterrica měla zůstat u povídkových soutěží a s knihou si měla dát načas. Jde velice znát, že ještě není vypsaná na knižní dílo.
Pro ty, co si rádi počtou… Celkový nápad knihy, že lidstvo postihla choroba, kterou přenáší zvířata, a proto musí být téměř veškerá fauna vyhubena – luxusní! Dokonce i idea, že se lidé začnou organizovaně navzájem pojídat není sama o sobě špatná. Bohužel, aby to vyšlo na poutavou knihu, která bude mít patřičnou hloubku a dosah, a nešlo o škvár s nápadem, je zapotřebí více. A ne, nepomohl tomu ani nesympatický hlavní hrdina, detailní popisy z mrazíren od “řeznice”, zbytečně laciné násilí či hloubavé moralistické kecy nebo opravdové problémy (tatínek s demencí v ústavu).
Znamenitá mrtvola má spoustu mezer. Například když teda zvířata přenášejí tu zvláštní nemoc, jak to, že lidstvo vyhubilo veškerou faunu? Proč lidé nosí deštníky, i když neprší? Pokud by situace byla taková, jak ji vnímá antihrdina Marcos Teja, proč nevznikl nějaký odboj? Kde jsou všichni odpůrci pojídání živočišného masa? Této myšlence by měla být věnována velká část knihy. Aspoň taková jako porcování člověka. Dalším velkým problémem knihy je obsáhlost, a přesto naprostá absence čehokoli hmatatelného. Že se mám podívat na morální uvažování? Ale přátelé, prosím vás, i naprostý imbecil by pochopil, že pojídání lidí je špatné. Stačila by mu k tomu povídka. Ne ducha prázdná kniha v pevné vazbě!
My sice provázíme jako čtenáři Marcuse na jeho cestě životem zhruba jeden a půl roku, ale nedozvídáme se nic moc o životě obecně. To, jak žije on, na pracovních cestách či při představování výrobního procesu, že kouří jednu cigaretu za druhou a že neví, co udělat s nechtěným dárkem a stále se vrací na místo, kde se kdysi cítil šťastný – to všechno zabije jakoukoli přidanou hodnotu knihy! A o to víc to bolí, když autorka používá tak omezený slovník, že si připadáte jak na základní škole.
Co by se mohlo čtenářům líbit, je naprosté postrádání skrupulí při zacházení s lidmi určenými ke konzumaci. Myslím si, že částečná inspirace některých pasáží knihy pochází přímo od Mengeleho – absolutní hnus. Autorce jsem vděčná, že přestože děti z jídelníčku nevyjala, v některých pasážích je opomněla. Díky za to, neb jako máma bych se asi pozvracela. Takže ano, pokud jdete čistě po bestiálním textu přitaženém za vlasy s omezeným vyjadřováním – Znamenitá mrtvola je dílo pro vás! V textu najdete i pár slabších pasáží, se kterými souhlasíte, cítíte a získáváte sympatie s hlavním depresivním hrdinou. Myslím si ale, že kvalita v tomto směru bohužel nevyváží kvantitu hovadin a slepých míst.
About The Author
