Recenze: Blackout – co se stane, když se někdo chce zbavit součané společnosti?

Píše se rok 2022, je září a lidé pomalu ale jistě začínají nakupovat oblečení na zimu. Nikdo totiž neví, zda se doporučení vlády (přioblečte se) nebude při mrazech a nedostatku energií (či jen financí na ně) na topení hodit. A mne nenapadlo nic lepšího, než si na své plně nabité čtečce přečíst katastrofický román Blackout – zítra bude pozdě od Marca Elsberga.

Autor nám na necelých čtyřista stránkách zevrubně popisuje, co se stane, když vypne proud. Když se zastaví veškeré dodávky energií. Příběh o moderní společnosti bez wifi prožíváme spolu s bývalým hackerem Manzanem, který po cestě přibere “na palubu” novinářku. No a jak se můžete dočíst v anotaci třeba na Databázi knih, Manzano tuší, co výpadek veškeré elektrické sítě nejspíše způsobilo a snaží se informaci předat vládním sférám. Že to není jednoduché a že za útokem stojí opravdoví machři je snad jasné všem, kdo dočetli anotaci až ke kritickému bodu o vypovídání funkcí jaderných elektráren.

Možná jste si všimli slova zevrubně. Blackout je poměrně dobře napsaná katastrofa, mnohem lepší než Karanténa od Maye. Jenže kdo by vlastně domyslel všechny důsledky výpadku energií? Kdo by se dostal ke všem černým scénářům, co by kdyby? I Blackout má své mouchy – čas od času vám na mysli vyvstane, zda to, co Elsberg popisuje, je reálné, když nejde wifi. Jak se obyčejná novinářka dostane k signálu a vysílá? Jak to, že všechno v Evropě visí na …? Jak je možné, že … Jde o maličkosti, ale díky reálnému zbytku, díky věrohodným popisům pocitů Manzana, asistentky ve vysokých politických komunikacích nebo manželky vládního úředníka, díky tomu všemu i detail sepne uvažování a honba za zloduchy ustupuje do pozadí. 

Samotný lov teroristů je tak trochu přitažený za vlasy. Dlouho nikdo nic neví a pak Manzano, hacker genius, přijde s nápadem a spustí se akce mnohem více na hlavu  než to, že se na Paříž žene smrtící katastrofa. Cestování hrdinů v druhé půlce knihy je úsměvné. Tak, jak dokonale Elsberg vykreslil rabování, násilí, zimu a nedostatek všeho, tak jednoduše vše hodil přes palubu díky rychlosti řešení problémů nebo finální eskapádou v boji na život a smrt. 

Blackout mě pohltil, neboť jsem se vcítila do manželky úředníka, která i když měla peníze, vlastně nic neměla. Díky ní jsem si uvědomila, že v důsledku je to buď a nebo, není čas myslet na rodinu jinou, než tu nejbližší – na své děti. Líbil se mi nápad, jak jednoduše lze rozložit Evropu. Že to je jednoduché v USA je celkem jasné. I proto oceňuji popis systémů a sítí v okolí mé rodné země – jejíž Temelín měl také v příběhu své místo. I když bylo řešení situace uspěchané, bylo vcelku logické a části vlastně koordinované. Bohužel díky dokonale vykreslené situaci šly vidět i drobné nejasnosti a to kazilo celkový prožitek. Teď nezbývá než se modlit, že dodávky energie budou i přes situaci s Ruskem v cajku, že se situace u nás v Česku nezvrtne jako ta v Elsbergově Blackoutu.

Zdroj obrázku: Naše nakladatelství

Marc Elsberg Blackout - zítra bude pozdě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *