Na úvod mě svrbí taková víceméně filozofická otázka: Můžete mít tajemství a přitom nevědět, že ho máte? Název dnešní knihy je totiž lehce zavádějící, nicméně tím nijak nesnižuji kvalitu příběhu, ani nepředjímám dojmy po dočtení. Pojďme se na to podívat a ukázat si kousek, který nepatrně vybočuje z mých obvyklých žánrů a zaměření.
Podzim 1941. Druhá světová válka se pro spojence příliš dobře nevyvíjí. Pokud chtějí Hitlerovi úspěšně čelit, zoufale potřebují novou zbraň. Zdá se, že ji objevili, ale získat ji bude velmi obtížné a nebezpečné. Je třeba vydat se na území nepřítele a balíček s informacemi tak tajnými, že dokonce ani sám Hitler nemá o jeho existenci ani tušení, přivézt do Anglie.
Máte to také tak, že když vás zaujme anotace, název knihy či obal, žánr nehraje roli? Nebo se pohybujete jen v nějakém okruhu a ven z něj se vám nechce? Já se po přečtení anotace před časem rozhodla, že vystoupím ze své komfortní čtenářské zóny. A půjdu do knihy, kde hlavní klíčová slova jsou: špionáž, 2. světová válka, nacismus, konspirace, nebezpečí, drama, gestapo a tak podobně. Něco, co zpravidla obcházím velkým obloukem.
Další takovou věcí/skutečností k zamyšlení je fakt, že nakladatelství Beta vydává jako první čtvrtý díl. Ano, Hitlerovo tajemství je součástí série, kterou spojuje – vyjma války – osoba profesora historie a dalo by se říci i tajného agenta jménem Tom Wilde.
„Její manžel na to asi bude mít jiný názor.“
„Jen tady zůstaňte a počkejte. Zajdu za ní a posoudím to sama. Pokud se do hodiny nevrátím, tak to dopadlo špatně a vy dva si budete muset nějak poradit sami.“
Wildeův instinkt i selský rozum mu napovídaly, že by se k tomuhle místu měli otočit zády a utíkat odsud co nejdál. Ale Sunny měla pravdu – potřebovali pomoc. A někdy je opravdu nejbezpečnější ukrýt se v oku hurikánu.
Rory Clements poslal Toma vyzvednout balíček, který je úplně jiný, než by kdokoli čekal. A navíc pro něj nejde sám. Cesta to bude klikatá, krkolomná, nebezpečná a její směr se bude měnit tak často, až vám to skoro poleze na nervy. Ano, potýkala jsem se s jistou dávkou extrémní překombinovanosti. Pokaždé, když jsem si myslela, že už to nemůže být víc zamotané, narazil Tom na další uzel, který musel rozplést. Příběhu to sice dodávalo na čtivosti a spádu, nicméně já se špetku cukala. Na druhou stranu je až mrazivé, jak reálně celý děj působil. Ano, i se zmíněnou zdánlivou překombinovaností a zapleteností to vše, mému pocitu navzdory, dávalo smysl!
Délka kapitol je rozumná, příběh je nám svěřován v er-formě a z několika pohledů. Ten hlavní vhled do děje patří Tomovi, ale promítnou se i další (nicméně konkrétní jména by vám nic neřekla). Vše je však přehledné a logické. Jen asi dvakrát se mi stalo, že se pohled přepnul v průběhu kapitoly a nebylo to nijak odděleno, takže jsem se zarazila, ale vzápětí rychle četla dál, protože vše bylo tak napínavé a poutavé. Celou recenzi najdete zde.
zdroj obrázku: nakladatelstvibeta.cz, amazon.com