Recenze: Plíživá Záhada panství Bainbridge

Na některá nakladatelství je spoleh. Tedy minimálně teoreticky, neboť šlápnout vedle může prakticky každý. Nicméně od Moby mám ráda detektivní thrillery spisovatelky Lindy Castillo, takže proč nevyzkoušet i horor. Protože právě tomuto žánru letošní podzim skutečně přeje. Minimálně v mém podání!

Když se mladá vdova Elsie přestěhuje na venkovské sídlo svého zesnulého manžela Ruperta Bainbridge, čeká ji kromě chladného přijetí od služebných a nekonečných hodin osamění i temné překvapení. V podkroví nalezne zvláštní dřevěné figuríny zvané tiší společníci. Brzy se v domě začnou dít prazvláštní věci – netrvá dlouho a řada nešťastných a nevysvětlitelných nehod začne Elsie přerůstat přes hlavu…

…Remcací okénko nad tvůrci anotací …

– lidi, věřte trochu potencionálním čtenářům – stačí nastínit! Když vyzradíte moc, spíš riskujete, že jich většinu naštvete! I zde platí staré a léty osvědčené: Méně je někdy více. 

...Děkuji za pozornost. Konec hlášení….

Do rukou se nám dostává horor. Seděla by i škatulka gotický román, který se rozehrává hned ve třech rovinách. Ze začátku jsou dvě časové linie – „současnost“, kterou dávám do uvozovek schválně, neboť se odehrává v druhé polovině devatenáctého století, nikoli teď. A přidají se vzpomínky, flashbacky nebo retrospektiva (nehodící se škrtněte) nedávných událostí. Tyto dvě linky jsou psány v er-formě. Později se zapojí ještě třetí. Ta se odehrává v první polovině sedmnáctého století a je psána v ich-formě.

Tyhle léky byly silnější než ty předešlé. Zatímco se ploužila chodbou po boku doktora Shepherda, cítila, jak z ní vysávají život. Před očima se jí rozplývaly tvary a obličeje. Kamkoliv se otočila, viděla povislé čelisti a uslintané pysky idiot. Vřískali jako čarodějnice, rostli jí v zorném poli a ve víru se zase ztráceli. Odporní duchové, kteří byli nedílnou součástí tohoto místa stejně jako pach moči.

Někomu může být podobné přeskakování nepříjemné, avšak zde je zpracované přehledně a má i své odůvodnění. Příběhu navíc dodává punc vyladěnosti, komplexnosti a úplnosti. Čeho se naopak příběhu nedostává, je jiskra… Upřímně, někdo může mít pocit, že nudou plácne hlavou na polštář dřív, než stačí dočíst kapitolu. Záhada panství Bainbridge je to pravé ořechové pro milovníky pozvolného vývoje, ponuré atmosféry a nenápadných stínů.

Žádné potoky krve, absurdita, nadmíra násilí či vulgarismů. Nic z toho tu nenajdete. Místo toho dostane hororový román, který bych titulovala přídavným jménem PLÍŽIVÝ. Co tím myslím? Inu, v průběhu čtení vůbec nemáte pocit, že se bojíte. Ano, trochu vám při vyprávění toho, co Elsie potkalo, s čím se potýkala, běhá mráz po zádech. Ale bát se? V žádném případě. Dokud nezhasnete! Pak špicujete uši s každým zašustěním a chvějete se s každým nenápadným stínem, který proběhne po místnosti. Pokračování recenze najdete zde.

zdroj obrázku: Mobaknihy.cz

Laura Purcell Záhada panství Bainbridge

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *