Recenze: Dracul – mrtví cestují rychle a dobře jim tak

Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.

Každý skalní fanoušek upířího tématu s Draculou v čele právě prodělal orgasmus nebo infarkt. Nehodící se škrtněte! Ne, vážně, fakticky si vyberte. Já se řadila do skupiny číslo jedna. Kniha slibovala osvěžující novinku, která má šanci ohromit. Navíc se zdá, že je i druhý díl. Má angličtina je chatrná, ale podle všeho snad dokonce pokračování fenomenálního díla Brama Stokera – Dracula – opět pod taktovkou J. D. Barkera a Dacra Stokera. Zda Knihy Dobrovský plánuje vydat se mi zjistit nepodařilo, avšak byla bych na tuto knihu velice zvědavá.

Což jsem ostatně byla i na Dracul… Dracula? Herdek, jak tohle skloňovat správně?! 119 stran uplynulo a stále jsem měla pocit, že se nic neděje. Nebo jinak. Ono se dělo. Dělo se toho i celkem dost. Jenže to celé bylo tak rozvláčně roztahaně nudné, že jsem z toho místy dostávala solidní kopřivku! Uspávač hadů, přesně tak bych přezdívala první polovině knihy po vzoru našeho profesora z vysoké, který přednášel právo s takovou vervou, že kdo nespal do dvaceti minut, měl nárok na metál!

„…Příběh, s nímž se mi svěřili, je přinejmenším neobyčejný, a zatímco většina lidí by v takovém vyprávění nevěřila jedinému slovu, já už toho v životě viděl a slyšel dost na to, abych věděl, že jediná věc, kterou najisto víme, je to, že existuje mnohem víc toho, co najisto nevíme…“

Sledujeme dvě dějové linky – minulost a současnost a to v podobě dopisů a deníkových zápisů několika postav. Tomuto podání rozhodně fandím. Pokud náhledů na příběh není moc, přináší to nové rozměry, zajímavé postřehy a dodává hloubku. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by mě stejnou měrou nudila i zajímala. Druhá polovina příběhu je rozhodně lepší. Někde se něco kouzelně přepnulo a děj konečně dostal dlouho vyhlížený spád. Hodně pomohly vzpomínkové pasáže oddělené od běžného textu kurzívou.

Ať už autorům věříte, či nikoli, jedno je jasné. Povedl se jim husarský kousek. Nejprve jsem byla pevně odhodlaná jim dát maximálně jednu a půl hvězdy. Nakonec odejdou s vyšším hodnocením. Pokud jste knihu začali a před zlomem v polovině ji odložili, zkuste jí dát ještě šanci. Ona vás překvapí a trpělivost bude odměněna. Ten příběh za to stojí. Nečekejte však, že dostanete odpovědi na vše. Pár otázek vám zůstane, avšak nic, bez čeho byste nedokázali usnout nebo se vrhnout do dalších knih.

Přes počáteční skepsi, která s postupem v četbě narůstala, jsem na konci byla dost spokojená. Ne natolik, abych zapomněla tu počáteční nudu. Nicméně dostatečně, abych nebyla krutá, jízlivá a zlá. A že to umím. Snažím se vymyslet, jak by se na knihu díval někdo, kdo Draculu od Brama Stokera nečetl a vlastně mám pocit, že by to nemělo ničemu vadit. Tady žádné znalosti toho, co následovalo, nepotřebujete. Snad vám jen nic neřekne jméno Mina Harkerová, ale Van Helsinga můžete znát i z jiných děl. Vzato kolem a kolem… velké ohromení se nekoná, zásadní zklamání však také ne. Lepší průměr je hodnocení, které naprosto odpovídá. Upíři, špetka hororu, trocha toho dobrodružství, možná ždibec detektivní práce pod rouškou noci. Jo, úplně marný to nebylo.

zdroj obrázku: zbozi.cz

J. D. Barker, Dacre Stoker Dracul

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *