
Pozor na předsudky, pokud vstupujete do neznámých vod. Ať už mluvíme o autorech, žánrech či vydavatelstvích. Nebýt zaujatý není vždy snadné. Neznámé se nutně nerovná průser. A pár výtek automaticky neznamená nízké hodnocení.
Zařazení pod žánr thriller na jedné z databází považuji za hodně diskutabilní, stejně jako anotaci, ze které mi nepatrně cuká oko. Chápu, že není snadné nalákat diváka na knihu a přitom vyzradit co nejméně. Ovšem rozmohl se nám tu takový nešvar. A sice vyplivnout rovnou klíčovou zápletu! A čtenáři, ty si to přeber, jak chceš. Zrovna v případě této knihy by ani lepší anotace záchranou nebyla. Protože průměrně sečtělá lama hravě odhalí už v úvodu, kam celý příběh směřuje. A s každou stranou se bude ptát: “Kdy už přijde nějaký zvrat?” A ono se vcelku nic nečekaného nestane. Takže se pronudí až k epilogu.
Kapitoly jsou prezentovány z pohledu tří postav. V případě Stely a Filipa nabývám dojmu, že je psal někdo jiný, než části, které nám zprostředkovává Kamil. Nebýt tam právě poslední jmenovaný, měla bych hodně velké potíže knihu dorazit do konce. Jako kdybych četla dvě různé povídky, které spolu absolutně nesouvisí. A přitom se mají vzájemně doplňovat a v předem jasný okamžik i propojit. Velká škoda!
Zabrousíme-li do oblasti chyb, autorka šokuje jedině nadužíváním nespisovného přeci, na což mám velmi silnou alergii. Jinak se objevily pouze dva trochu krkolomnější slovosledy v delších souvětích. Nicméně nic extrémního, za což rozhodně palec hore. Chybovat je lidské, nicméně u knih předem očekáváme, že je obsahovat nebudou. Jako autor recenze jsem v trochu jiné pozici než autor knihy. On má možnost ovlivnit čtenáře, který si tak zafixuje nesmysl. Já maximálně dostanu pár popíchnutí za to, že vrtám do oblasti, ve které sama nejsem dokonalá.
“Tvrdohlavé a odmítnuté ženy jsou nejhorší. A když je to obojí najednou, stávají se z nich natlakované bomby.”
Vzato kolem a kolem po dočtení poslední stránky odchází Stín z minulosti uspokojivým hodnocením 60 %. Kniha se dala nejen číst, ale i dočíst. Přestože ničím nepřekvapila, ani nijak neurazila. Kdyby byl příběh víc komplexní, méně předvídatelný, nepůsobil roztrhaně a přidal by se zvrat alá “tohle nikdo nečekal”, šlo by o perfektní exemplář čtivého románu z domácích zdrojů.
Nezadařilo se, třeba příště! Bylo to dobrý, mohlo být hůř!

Zdroj obrázku: pointa.cz