Recenze: Neměla Karanténa raději zůstat v šuplíku?

Thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii. Londýn, epicentrum celosvětové pandemie, je kompletně izolovaný. V ulicích bují násilí a občanské nepokoje. Na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Před smrtícím virem, který si vyžádal tisíce obětí, není nikdo v bezpečí. Na staveništi, kde má vyrůst nouzová nemocnice, najdou dělníci tašku s kostmi zavražděného dítěte. Nemilosrdný vrah se volně pohybuje po městě…

Absolutně netuším, co mě popadlo, že jsem zvolila zrovna Karanténu. S ohledem na situaci kolem nás bych měla vážně uvažovat o svém psychickém zdraví. Už se stalo. Škody byly napáchány, Hanibal již překročil Alpy… Skutečný důvod, proč jsem po knize sáhla? Obal! Londýn! Moje životní a osudová láska. Neměl by to být chlap? To rozebereme jindy. Mám ráda thrillery, miluji jmenované město – co se může pokazit?

Je toho ranec! V první řadě, z mého laického pohledu, nejde o čistokrevný thriller. Kniha je primárně detektivkou. Za thriller bych označila pár momentů, nikoliv celou knihu, ale nevadí. Tohle vnímání je hodně individuální. Stejně jako u hororů, protože každého z nás děsí jiné věci, jsme jinak odolní a jinak citliví. Prostě krimi thriller. Konec polemizování.

Přichází chvíle pro srovnání. Laťka je nastavena vysoko a to jmény Chris Carter a Linda Castillo. Na paty jim šlape Robert Bryndza, ale mezera je slušná, někdo další by se do ní klidně vešel. Je mi však líto, Peter May to s dílem Karanténa nebude. Netvrdím, že píše špatně. Vůbec. Ten nápad je výborný, téma dobře trefené a mrazivé.

„…Přesto ho všichni slyšeli. „Lidský kosti.“
„Jak víš, že jsou lidský?“ zeptal se jeden z dělníků. Jeho hlas zněl podivně, překvapivě hlasitě.
„Protože na mě kouká pojebaná lebka.“ Dlouhán zvedl lebku a pokožka na jeho vlastní hlavě se zdála být viditelně napjatá…“

Co pokulhává, je autorův styl. Výrazně se zaměřuje na popis místa. Znám Londýn a miluji procházky důvěrně známými místy v různých příbězích. Ubíjí mě ale, když se autor místo na atmosféru, zaměří na vyjmenovávání ulic. Jako kdybych snad při čtení měla vedle sebe mapu! Je mi ukradené, kterými ulicemi projela, a kam opakovaně odbočovala hlavní postava, než se dostala k cíli! Nesleduji modrou tečku na obrazovce a nehodlám kopírovat jeho trasu či si snad ověřovat její reálnost. Kompletní recenzi najdete zde.

obrázek: palmknihy.cz

About The Author

Peter May Karanténa