Nábožensky laděná detektivka s prvky jasnovidectví a kapkou hříšného sexu. Asi taky bych krátce nazvala knihu Chladná krev od Lisy Jackson. Až v průběhu čtení jsem zjistila, že jde o druhý díl série z New Orleans – první díl se jmenuje Horká krev a detektiv Rick Bentz s kolegou Montoyou loví Růžencového vraha. Bohužel, Chladná krev lehce vyspoiluje drobnosti, které dotváří Horkou krev.
Chladná krev nám připomene zmíněné detektivy Bentze a Montoyu, přidá Oliviu – jasnovidku. Tedy jasnovidku, spíše dívku, která má vidění očima vraha, jak loví, jak mučí, jak zabíjí… Zpočátku jí nikdo moc nevěří, což se změní, když naskakují souvislosti z vidění a reality. Dále potkáme dceru Benzte Kristi, otce Jamese a Vyvoleného, vraha. Občas se mihne i další postava, vlastně i Montoya stojí maličko v pozadí. Co do vývoje postav nedokážu řádně posoudit, zda se někam posunuly od prvního dílu. Benzt a Olivia, respektive jejich vztah, se v průběhu knihy mění, podle toho, na jaké problémy spolu naráží. Zbytek postav se stará o vyplňování mezer.
Po poutavém prologu knihy nastupuje klišé střídající klišé. Mezery, které jsou vyplňovány vatovitým parafrázováním toho, co již bylo řečeno, občas vystřídá klasický učebnicový vrah, Vyvolený, spasitel, který zbavuje svět hříšnic. Olivie má v životě tolik mužů, kteří by mohli být vrahem, že je čtenáři hned jasné, kdo to bude, či naopak nebude. Lisa Jackson se čas od času zapomene a dopustí se v průběhu děje chyby, kterou nevysvětlí. Poutavě psaný příběh dosáhne velkého zlomu zhruba v polovině knihy – Lisa Jackson najednou téměř vše prozradí. Jak? Položí pojící informace tam, kde by je málokdo čekal. Nebo minimálně ten, kdo nečetl Horkou krev.
Od půlky knihy se děj maličko vleče. Chodíme kolem dokola vraha a autorka se rozhoduje, zda nám jej už ukáže nebo ještě ne. Využívá k uzlování příběhu, asi za cílem gradace napětí, další postavy. Není to úplně efektivní. Pořádná akce se jí povedla až na pár stránkách u konce a to ještě lehce uměle, ne úplně uvěřitelně. Musím ale ocenit, že konečně na plnou pusu napsala něco, co si všichni myslíme, že bychom při střetu s vrahem dělali. Rovněž bych chtěla ocenit fakt, že nikdy nešlo o žádné superhrdinství postavené na jedné postavě.
Jak nakonec Chladnou krev vnímám? Pozitivně, určtitě. Není to kniha, ke které bych se chtěla vracet. Ale šlo o povedenou kriminálku s brutálními prvky, které byly a vlastně nebyly řádně popsány, aby se mi dostaly pod kůži. A nebo jsem jen byla unavená. Pokud byste někomu knihu chtěli darovat, opravdu raději darujte spolu s prvním dílem – Horkou krví. Obdarovaného, který má rád brutálnější, ale nijak extra napínavé knihy s detektivní zápletkou, by nemusela urazit. A to dokonce ani tím, že je plná předvídatelných situací a klasického náboženského vraha.
About The Author
