Recenze: Kvalitní detektivka současnosti – Muž z ostrova Lewis – si vás získá

Pokračování příběhů postav žijících na ostrově Lewis s sebou přináší několik překvapení. Prvním z nich je, že se na ostrov dostáváme znovu až 9 měsíců po předchozích událostech na Skále. Dalším překvapením je fakt, že May nespoiluje! Drobnost s rodičovskou situací hlavní postavy Fina Macleoda  je (a vlastně není) známa už v předchozím díle, ale zbytek? Jako by snad i autor respektoval pravidlo, co se na Skále stane, to tam i zůstane. 

Ač mne to překvapilo, volba 9 měsíční proluky není špatná. Některé události ve vztazích na ostrově stačily vykrystalizovat a nemuseli jsme řešit, zda lovci jeli či nejeli lovit guga. Fin měl dost času na urovnání svých záležitostí na pevnině a přišel už do relativně klidné situace. Která se záhy zvrtla, když se přišlo na to, že otec jeho dávné lásky ze školy a současné sousedky je příbuzný s mrtvým. S nebožtíkem, kterého našli na vřesovišti a má tetování Elvise.

Jelikož jde o ostrov, je informován místní policista. Ten stejný, jako pomáhal Finovi kolem událostí s mrtvolou v prvním díle Skála. Takže když se najde mrtvola, která je pojmenována muž z ostrova Lewis (než se přijde na to, že to žádný zakonzervovaný neandrtálec nebyl), Fin má přístup k informacím. May si ale dal tu práci a přístup k policejní dokumentaci si Fin musel lidsky vyžádat. Komunikací s policií a zkušenostmi s tchyní tak měl Fin najednou vše potřebné k tomu, aby ještě před příjezdem detektiva z pevniny stihl zjistit, co se stalo, aby se starý pan Tormod s demencí nemusel vláčet špínou spojenou s vyšetřováním. 

Fin tedy začne na vlastní pěst pátrat v klidných vodách téměř zapomenutých událostí po skutečnostech, které se po nálezu mrtvoly začaly vynořovat. Po celou dobu, kdy docházelo ke zvratům, k nim docházelo mírně, klidně a logicky. Popis událostí z pohledu vševědoucího autora byl prokládán pohledem dementního starce otce Marsaili. V těchto pasážích se člověk dokázal i usmát nad dětským pohledem na situaci. A taky to vyprávění člověka přimělo k slzám nad tím, jaké těžkosti života museli prožít už malé děti.

Vyšetřování tentokrát bylo více detektivní než vyprávěcí. Přestože Fin poslouchal hodně příběhů a čtenář byl obohacen i o příběh ze starcovy pomatené mysli, nikdo si nepřipadal přehlcený nebo násilně přesvědčovaný o nereálné skutečnosti. Ta přišla až k závěru knihy, asi aby May přidal i napětí do současnosti. Nejsem si jistá, nakolik přidání dalších historických postav mělo vliv na finální podobu celého příběhu. Když nad tím tak přemýšlím už déle, alespoň se tou hrr akcí umocnil další koloběh vztahů, na kterých může May stavět v následujícím, závěrečném, díle z ostrova Lewis – Šachové figurky. 


Přiznám se, že vrah muže z ostrova Lewis mne překvapil. Proč se mrtvola nalezla ve vřesovišti a jak k tomu došlo mne také překvapilo. Ale ne šokem. Poklidným wow efektem, kdy si nevylijete tu zatraceně drahou skotskou whisky, kterou spolu s knihou dřímáte v rukou u krbu za zimního večera. Nevadilo mi, že jsem vraha neuhodla. Požitek ze čtení byl ještě silnější a více relaxační než čtení Skály. Muž z ostrova Lewis jakoby opět načechral moje ego, že jsem měla možnost číst z mého pohledu hodně kvalitní detektivku.

Zdroj obrázku: Pixabay.com, Databázeknih.cz

Peter May Muž z ostrova Lewis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *