Bez dechu od Olivie Kierman by údajně měl být strašidelný román. Mno, již jsem se tolikrát přesvědčila, že přebaly knih lžou, že ani zde jsem si nedělala iluze. Ovšem zaujala mne vyjádření novin na zadním přebalu knihy. Ta sedí!
Jediný rozpor snad vidím v údajně pečlivě propracovaných postavách. Upřímně si toho o Bazovi, parťákovi komisařky Frankie, moc nepamatuji. Rovněž její nadřízený Clancy nebo podřízení, které často jmenuje, nemají v příběhu dostatek prostoru, aby byla chvíle se s nimi blíže seznámit. Frankie Sheehanová, komisařka, hlavní hrdinka, toho na sebe moc neprozradí. Většinu času lovu vraha zápolí sama se sebou a svým strachem, který poznala před půl rokem a odnesla si z toho jizvu na tváři (a s případem, který stále nebyl uzavřen). Jejího vlastního boje je v knize opravdu hodně, ale nikdy nevyzní naplano. Vždy je spojen s ovlivňováním jejího úsudku, s pohledem na věc, s pohledem na člověka, který jí jizvu způsobil. Možná se vám bude zdát, že tyhle svoje problémy řeší Frankie sakra často, ale svým způsobem si na ně potom zvyknete a budete za ně rádi. Nesmím opomenout přístup komisařky k podezřelým. Tohle je snad první ženská autorka i hrdinka, která si dovolí být ŽENSKÁ a nebojí se to přiznat či přijmout. S doplňkem v podobě cynismu a zápalem pro spravedlnost si Frankie užijete.
Předpokládám, že právě tím, že jde o prvotinu, se autorka drží zpět skrz moderní popis brutalit do poslední krvinky. Možná se mýlím a ani by mi nevadilo, kdybych se pletla. Celkově román Bez dechu (maličko bych název poupravila na Dokud dýchám – čistě jen pro efekt) je soubor myšlenek, které vás napadnou při čtení „vypsanějších“ autorů detektivek. Třeba jak to, že se z některých vražd, které plní titulky novin, se stanou odložené případy? Jde o drobnůstky, kterým člověk u jiných detektivek nevěnuje pozornost. A to dělá dílo Bez dechu opravdu výjimečným. Jako by byl poskládán z drobných nedostatků jiných thrillerů, z otázek, které napadají absolutního neznalce policejní práce.
Právě proto si již sháním pokračování The Killer In Me, novinku roku 2019 zatím k dostání jen anglicky. Protože mne opravdu zajímá, jak se autorka popasuje s pokračováním své kvalitní práce. Zda sklouzne k lacinému vymýšlení a popisování brutalit, zda se více dozvíme o její minulosti (to ani tak nepotřebuji) nebo jejích parťácích (to poskytuje příležitost nenimrat se sama v sobě a v minulém případu). Jak se budou rozvíjet případné vztahy na pracovišti. Jo, Bez dechu sice je první vydaná práce Olivie, ale i tak si nechává otevřeno několik vrátek, aby měla prostor k úniku a práce s těmi samými postavami v jiném světle. Laťka je opravdu vysoko.
Zdroj obrázku: Knihy Heuréka
About The Author
