Když se jedenáctiletá Elizabeth přestěhuje s rodiči na předměstí New Yorku, připadá si velmi opuštěně. Na Halloween ale potká Jennifer – spolužačku z vedlejší třídy, se kterou má podobnou masku poutnice. Ale zatímco ta Elizabethina je jen po sestřenici, ta od Jennifer vypadá opravdu staře. Doslova jako skutečný původní oděv. Elizabeth to vrtá hlavou stejně jako podivné Jennifeřino chování. Jennifer je totiž čarodějka a rozhodne se vzít Elizabeth do učení.
Čarodějka Jennifer je sice určena pro děti od 9 let (sama jsem ji také v tolika letech dostala), ale dost věcí jsem z ní pochopila až jako starší. Nejde o nějaké složité poselství, spíš to vypadá jako kdyby se autorka rozhodla napsat příběh pro děti a zapomněla u toho, že musí přizpůsobit jazyk. Ono je docela náročné, když si v devíti letech hledáte ve slovníku (google tehdy ještě nebyl) významy slov jako licence, mastikace nebo asafetida :D. Na druhou stranu jsem se mohla už jako malá poučit.
V knize (dalo by se říct spíš knižečce, protože má jen 110 stran malého formátu) se dost věnují základnímu principu Shakespearova Macbetha. Což je poměrně komické, protože devítileté děti se málokdy k Macbethovi dostanou. A právě proto je koncept tohoto díla vysvětlen dětskými ústy, tak aby to i malé robě pochopilo.
Byla jsem až překvapná, že i teď jako dospělé mi toho tahle pohádka dost dala. Rozhodně je to jedna z knih, které dám jednou svému synovi nebo dceři přečíst. Dobře se to čte, aby to to malé robě neodložilo, a ještě se poučí.
Zdroj obrázku: antikvariatmlha.cz, Markéta Šišková
About The Author
