Jana Jášová je jméno, které mi nic neřeklo. Až po té, co se mi kniha dostala do ruky, jsem zběžně shlédla informace o autorce a … najednou k dílu začala přistupoval maličko s despektem. Proč? Paní Jášová je úspěšná překladatelka literatury pro mládež a non-fiction. A z mých zkušeností vyplývá, že takoví autoři většinou nemají moc vlastní fantazie. Jak já jsem se mýlila! A tímto bych se paní Jášové chtěla omluvit a složit jí hlubokou poklonu. Krutý měsíc bylo čtení, které nešlo dát z ruky.
Příběh Krutý měsíc se odehrává v období Covidu, o Velikonocích. Jde o sváteční dny a začínáme Škaredou středou. Skrz příběh Jany Jášové si připomeneme restrikce v podobě uzavřených okresů, distanční výuky a strachu v každé domácnosti, že se někdo nakazí. Do Hvozdína v Lužických horách, do bohem zapomenuté vesnice, přijíždí Tamara se svým synem z Prahy. A nemíří nikam jinam než na chalupu, na kterou se místní dívají s despektem a majitele, přítele Tamary, vlastně nenávidí. Michal Tamaru varoval před sousedkou Alžbětou, že je blázen a nemá se s ní vůbec dávat do řeči. Na chalupě jsou všichni tři zavření už nějakou dobu a lezou si na nervy. Až se jednoho dne, ve středu před Velikonocemi, Tamara probudí s absolutním oknem a nemůže najít Michala ani syna.
Od prvních chvil je příběh Krutý měsíc našlápnutý napětím a hrozbou v pozadí. Kde je Ben? Kde je Michal? Proč jí ani jeden nebere telefon? Proč je Tamara v lese, v autě a navíc od krve? Samozřejmě reaguje jako každá matka. No, možná maličko pomaleji, protože je jí hrozně zle. Postupuje logicky, jen jí pod nohy hází klacky teenagerka, která jí z nějakého důvodu nenávidí. Všechny emoce, které prožívají naše postavy románu, jsou hmatatelné. Přemýšlím, zda to je i tím, že dobu zavřeného všeho si pamatuju ještě celkem živě – manžel mi skončil na plicním v nemocnici.
Ve vyprávění se střídají dvě mámy – Tamara a Betyna (Alžběta). Každá má svou minulost, své problémy a svou rodinu. Tamara neví, proč ji Betyna nenávidí. Ta zas nechápe, co ta pražská náplava nechápe. V pozadí stále probublává něco, co ne a ne vyplout na povrch. A Tamara měla plnou hlavu jiných starostí, než aby řešila, proč kolem Taterů (Michalovy chaty) lidé chodí po špičkách a nebo se mu raději vyhýbají. Linky osudů obou žen se protnou a najednou do sebe začínají zapad více, než je jim oběma milé. Obzvláště když Ema, Betynina dcera, stále nechce podat pomocnou ruku a její mladší sestra slíbila, že nic neřekne. V mezičase se se sexy pumpařem řeší, čí je, nebo spíše byla, krev, kterou měla Tamara všude. Zabila někoho? A proč ji někdo na chalupě zamkl?
Když už to vypadá, že příběh spěje ke konci a pointa bude vyjevena, čeká nás ještě pořádná jízda, která mi zamávala žaludkem. Možná byla maličko přitažená za vlasy – ať už v rychlosti řešení, v jeho “jednoduchosti” a vlastně i zamotanosti. Ale v tu chvíli vám je tohle všechno jedno. Hltáte stránku za stránkou, “přeskakujete” sexuální scény, chcete vědět, kdo, co, proč a jak. Prostě to musíte vědět! A autorka si vás vodí, kam potřebuje, a pravdu odhaluje velice velice pomaličku. Prostě k zbláznění! Ačkoliv jedna část příběhu byla jednoduchá a druhá pokulhávala, dohromady se Krutý měsíc povedl jak dlouho žádná česká detektivka. Boží! Tohle je dárek, který milovníky krimi nezklame a ještě podpoříte českou tvorbu.