Čím se v parnech ideálně ochladit? Co takhle mrazivý thriller, kde je: nevěsta, doprovod, svědek, organizátorka svatby, družička a mrtvola. To vše na ostrově u irského pobřeží, kde občas vypadává signál, na obzoru se rýsuje bouře a každý skrývá nějaké tajemství. Zní to dobře, což? Lucy Foley už ve Štvanici ukázala, že s atmosférou pracovat umí a dokonce více než výborně. Navíc má v rukávu hned několik es. Ano, nápad vzít nesourodou skupinu lidí a frcnout ji na odlehlé místo není kdo ví jak originální, nicméně když autor/ka umí, je to paráda.
Seznam hostů tedy sází na několik základních prvků, z nich některé jsem vám vyjmenovala hned v úvodu. K tomu přidáme ich-formu a pohled na děj a příběh z úhlu pěti postav, které se střídají a do všeho přinášejí nejen další rozměr a komplexnost, ale každý rovněž svou vlastní minulost, strachy, trápení a traumata. Chvíli můžete mít obavy, jestli se ve všem nezačnete motat. Žádný strach. Lucy Foley zná rozumnou míru a tak je postav přesně akorát, aby vše zůstalo přehledné. Navíc vás napíná jen po rozumně a únosně dlouhou dobu.
Má to, holka jedna šikovná, skvěle vybalancované, za to rozhodně smekám. Z atmosféry místa a jeho kulis vytěžila naprosté maximum. K tomu přidala různé charaktery a neuvěřitelně si s nimi vyhrála. Za mě bohužel trochu přepálila závěr. Zaprvé ho uspěchala. Těch konfrontací se dalo udělat daleko víc, a potom by šlo o neuvěřitelný majstrštyk. Zadruhé tu máme takový už dobře známý nešvar aka vymazlím příběh, rozehraju hru naprosto mistrovsky, jenže u konce mi dojde dech a závěr tam nalupu frc-frc, hop-hop, ať už to mám z krku!
Velká škoda nevyužitého potenciálu v cílové rovince. Ale jinak si spokojeně lebedím a budu nedočkavě vyhlížet další knihu. Ideálně thriller, protože ty podle všeho Lucy Foley psát rozhodně umí. Její styl je tak akorát popisný, v hlavách hrdinů je mi dobře a zvolené místo je přesně ideálně depresivní, záhadné, nebezpečné i nevyzpytatelné. To vše završené sice ne úplně vyladěným závěrem, nicméně jeho myšlenka je úchvatná a udělala mi radost. Cokoli neotřelého vítám s nadšením, i když mám pár výhrad. A právě tou konečnou pointou o půl hvězdy přeskočila již zmiňovanou Štvanici.
zdroj obrázku: knihydobrovsky.cz
About The Author
