Hernando Cortéz stojí na vrcholu poslední pyramidy Tenochtitlánu a přehlíží svůj úspěch. Zplundrovaná země nasává krev tisíců mrtvých těl a španělští vojáci postupují dál. Dům za domem, celé město za okamžik zmizí z povrchu. První velký krok na cestě k dobytí nového kontinentu. Cortéz, opájející se svým triumfem, pomalu schází po schodech a dává rozkaz ke zboření té poslední pyramidy. Jeho dílo zkázy je dokonáno.
Tenochtitlán, neboli dnešní Mexico City, centrum Aztécké říše bylo dobyto 13. srpna 1521. O 322 let později vychází Dějiny dobývání Mexika od předního amerického historika Williama Prescotta a za dalších 104 let, roku 1947 vydává Ivan Olbracht na základě Prescottovy práce román Dobyvatel. Prescott se snažil o historickou přesnost a kromě dobových záznamů vycházel z deníků samotného Cortéze. Olbracht jeho dílo přetvořil v román a umožnil nám nahlédnout do hlavy jednoho z největších hajzlů historie.
Než si něco povíme o knize, pojďme si ve zkratce říct, kdo byl Hernando Cortéz. Někdejší starosta kubánského města Santiago de Cuba měl vždy velké ambice a když byla Columbem objevena Amerika, chtěl stanout v čele výpravy, která objeví její poklady a získá je pro krále. To se mu lstí i podařilo a na cestě do Tenochtitlánu si zpočátku podroboval kmeny strojeným přátelstvím a později silou. Během tří let říši Aztéků dobyl a doslova srovnal se zemí. Kámen po kameni, po mocném národu zbyla jen zahlazená pláň.
Na Cortézově straně stálo překvapení, protože domorodí Američané neznali věci jako noční přepady, nebo střelný prach. Neznali koně a tak jezdci na koních v jejích očích vypadali jako obludné bytosti, půl člověk, půl zvíře s kovovou kůží. Vládce Aztéků Montezuma věřil, že Cortéz je poslem boha Quetzalcóatla, který kdysi zvěstoval svůj příchod a Cortéz mu byl shodou náhod lehce podobný.
Kromě překvapení, stáli za jeho úspěchem chladnokrevné taktizování, nesmírné štěstí, evropské nemoci a samozřejmě žena. Domorodá dívka Malinche, překřtěná Španěly na Doňu Marinu svěřila Cortézovy tajemství svého lidu, o svárech mezi jednotlivými kmeny a dopomohla mu tak ke genocidě a zápisu do učebnic historie.
Takový je i příběh knihy Dobyvatel, zpracovaný jako román. Ivan Olbracht nám dává nahlédnout do myšlenek Hernanda Cortéze a snaží se objasnit, jaký byl člověk a jaké byly jeho pohnutky. Touha po moci a slávě a zároveň strach z návratu domů a pohledu krále Karla V. na celé tažení, protože vše dělal na vlastní pěst, bez vědomí mocipánů. Je to příběh o touze Evropanů po zlatě a zemi Aztéků. Budete okouzleni majestátností staré civilizace a stejně tak se ve vás bude pěnit krev, z nesmyslného násilí a zradě. Dobyvatel se čte skvěle, ani na chvíli mu nedochází dech a nezabředává do nudného popisu věcí. Odkrývá krvavé období prvních výprav do Ameriky a vy budete jen kroutit hlavou, jak se to mohlo stát.
Olbracht knihu psal během druhé světové války a sám řekl, že při jeho psaní viděl historickou paralelu s tehdejším válečným šílenstvím a jistou podobnost dvou záporných postav historie, Cortéze a Hitlera. Při troše zájmu o toto období knihu přečtete se zatajeným dechem. Rozhodně ji však nemohu doporučit citlivějším povahám, protože těm bude při čtení úzko. Ať už to vnímáte jakkoliv, budete nevěřícně sledovat Cortézovo nesmírné štěstí a Olbrachtův cit pro vyprávění a nádherná práce se slovy vás přenese do okamžiku události, která změnila celý Svět.
Zdroj obrázků:
thelosttreasurechest.com, britannica.com
About The Author
