Recenze: Má Černočerné srdce symbolickou spojitost s Harrym Potterem?

Nebudu vám lhát, já jsem velký fanda ságy o čarodějích. Ale ne tak velký, abych sledovala veškeré dění na sítích kolem autorky a jejích “prohřešků”. Ale dost velký na to, abych zaznamenala některé z afér, které se šířily komunitou čtenářů jako mor. Proč tahám HP do povídání o Strikeovi a Robin? Obzvláště když se celá série vydává pod pseudonymem Robert Galbraith? Jednoduše proto, že Černočerné srdce vnímám jako osobní autorčinu zpověď a snahu fanouškům ukázat svůj život.

Šestý díl série Detektiva Cormorana Strikea nás zavede na internet. Strike společně s partnerkou Robin stanou před online problémem, ze kterého nebude jednoduché vybruslit. Někdo totiž terorizuje spoluautorku známého a milovaného seriálu Černočerné srdce. Není to nikdo jiný než tvůrce online hry, která ze seriálu vychází – a je totálně anonymní. Hlavní dvojka se pouští do vyšetřování, které s sebou přinese hodně palčivých společenských témat. Za mne jde o velice zdařilý náhled do současné společnosti.

Postavy

Cormoran Strike je veterán z války, který má svůj život pevně v rukou. Ve vyšetřování postupuje logicky, není superhrdina a umí, když mu to ego dovolí, zařadit zpátečku. Robin je o nějakých deset let mladší partnerka detektivní kanceláře, kde se ocitla náhodou před pěti lety jako výpomoc. Na ní je mentální i fyzický vývoj nejpatrnější. Zbytek týmu jsou figurky, které sice mají 3D rozměr, ale pouze dokreslují atmosféru nebo pomáhají získat vodítka, která se by se hlavnímu duu jen tak nepodařilo dostat. Pokud se kolem Strikea vyskytuje jiná žena než Robin a jeho ex, vždy jedeme víceméně jak přes kopírák. Opět žádné pozdvižení. Ovšem když všechno smícháme dohromady, přihodíme mrtvolu a tajemství, vše výše popsané je nutné pro skvělý prožitek čtenáře.

Detektivka

Strike a Robin hledají tvůrce internetové hry. Asi by každého napadlo, že se ponoří do online světa a půjdou, logicky, po IP adresách atd. Překvapivě ne. Jdou po tweetech, po chatovacích oknech, po blozích… Dokonce ani policie nevyvíjí nějaké značné úsilí. A to je jedna ze dvou věcí, která příběh maličko rozbíjí. Hlavní linka příběhu Černočerného srdce se odvíjí od vystopování Anomieho. Robin tak tráví hodiny a hodiny život ve hře a spolu se Strikem, který zase čte blogy a komentáře, tak postupně spojují přezdívky a jména. Naštěstí mají hned od začátku seznam blízkých osob oběti, kterých se mohou chytit. Líbilo se mi, jak pomaličku polehoučku (kniha má 1 139 stran) detektivové sbírají puzzlíky informací, aby nakonec mohla proběhnout velká akce. Na můj vkus trochu přehnaná, ale budiž. Taky jsem oceňovala, že nám Galbraith nechal spoustu vodítek ke spoustě podezřelých. Někomu možná vadilo množství postav, ale pokud člověk není opilý orangutan, žádné schéma “kdo je kdo a kde” nebylo potřeba.

Děj

První problém jsem zmínila – zajímavý postup při šetření online zločinů. Druhým problémem Černočerného srdce je množství velkých témat. I z toho soudím, že se zde Rowlingová nechala maličko unést a do příběhu promítla svůj život. A k tomu ještě přidala extremistická hnutí, případ Strikeovy ex a úchylky. Bylo nutné samotný online světový problém nabobtnat ještě o minimálně další tři palčivé otázky moderního světa? Za mne osobně to byla chyba. Nejen že by se tím kniha zeštíhlila, dostal by více prostoru třeba vztah Robin a Strikea. Nebo se mohlo koukat do hlavy padouchovi – kterého tentokrát sledujeme jen přes chatovací místnosti ve hře. Celý tento koncept pak způsobil, že se žádnému tématu nemohla ani jedna z hlavních postav věnovat naplno a stopa, kterou Černočerné srdce mohlo ve světě zanechat, tak vyzněla spíše naprázdno. Když se na množství témat podívám s odstupem, abych třeba našla důležitost pro dílo jako celek, stále tam nevidím nic. Nic co by mi vyvrátilo myšlenku, že Černočerné srdce z velké části stojí na vlastní zkušenosti autora a aby to zakryl nebo tomu dodal pořádný beletristický nádech, zakomponoval do knihy tolik problémů, že se “ten jeho” skoro ztratil.

Tak co, doporučím Černočerné srdce dál?

Ano. I přes negativa výše zmíněná vnímám román jako hodně moderní dílo, které by si měli přečíst hlavně rodiče, kteří na internetu nevyrůstali. Celý příběh zasahuje témata, se kterými se běžně na sítích setkává drtivá většina z nás a taky je většina z nás odmítá vidět nebo je ignoruje (ale i tak nevidím důvod, proč v knize musela být všechna !). Postavy příběhu, které jsou náctileté, autor vystihl perfektně. Rovněž zapojení záznamů z chatu hry nebo zkopírované tweety byly autentické a téměř jako živé. Jediné, co snad nedoporučím, je ebook. Neumím si ani v nejmenším představit, jak by se konverzace na chatu mohly dát číst na čtečce, tabletu nebo nedejbože telefonu… 

About The Author

Robert Galbraith Černočerné srdce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *