Každý člověk je na něčem závislý, jen si to nechce přiznat. Někdo je schopný proklít kolegu v práci do šestého kolena jen proto, že si ráno nestihl dát kafe, jiný nedá telefon z ruky. No a potom je zvláštní sorta těch volnočasových činností, co jsou v očích veřejného mínění vnímány jako „závislosti, které se nepromíjí“. A spisovatelé nejsou žádní svatoušci. Jsou to stejná hovada jako my všichni, a tak se jim neřesti rozhodně nevyhýbají!
Charles Dickens
Jeden z mnoha, který se stal obětí davové mánie fetování kokainu. Ten přivezli z Peru Španělé v 16. století, a postupně se žvýkání listů koky stalo oblíbené v mnoha kruzích. Ale když se ho potom podařilo v roce 1959 extrahovat, byl to teprve pořádný boom. Kdo neměl nos zaprášený od koksu, jakoby nežil. Ale Dickens měl rád sníh ještě předtím, než to bylo cool. Pod jeho vlivem napsal například Vánoční koledu. Krom toho měl ještě havrana jménem Grip, kterého často nosil do společnosti na rameni. Jakmile umřel, nechal si ho vycpat.
Robert Louis Stevenson
Pořádný feťák byl i další slavný Brit 19. století. Autor Podivuhodných příběhů doktora Jekylla a pana Hyda, Ostrova pokladů nebo nadčasové povídkové sbírky Klub sebevrahů, která společně s díly Lovecrafta inspirovala Stephena Kinga, stejně jako jeho známý Dickens jel v kokainu. Jednou byl tak moc v rauši, že dokázal díky drogám napsat 60 000 slov za 6 dní. To je v dnešním přepočtu 240 normostran. Studenti s bakalářkou by se od něj mohli to tempo učit.
Lord Byron
Celým jménem George Gordon Noel Byron trpěl hypersexualitou, tedy sexuálně kompulzivním chováním. Dokázal si to rozdat kdekoliv, kdykoliv a s kýmkoliv. Údajně tvrdil, že sex potřebuje, aby se vůbec byl schopný soutředit na něco jiného. Od všech svých partnerů a partnerek sbíral po aktu pubické ochlupení, které si potom dával do oštítkovaných obálek. Díky tomu máme zdokumentované například to, že za jeden rok v Benátkách přetáhnul téměř 250 lidí. Na druhé straně na všech jeho dochovalých portrétech vypadá jako docela sexoš, dokonce i na tom, kde ma pedoknír, takže asi s výběrem problém neměl.
Michail Bulgakov
Bulgakov měl jako lékař jednodušší přístup k morfiu. Během prodělaného záškrtu si ho předepisoval na bolest a s „léčbou“ nepřestal ani po uzdravení. O jeho přístupu k této droze napsal dokonce povídku nazvanou, jak jinak, Morfium.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Další Rus, tentokráte Dostojevskij „řešil“ své problémy jinak. V 60. letech 19. století dostal jeho život ránu na solar. Umřela mu žena i bratr, a on zdědil velký rodinný dluh. Rozhodl se pro netradiční způsob výdělku – ruletu. Netřeba dodávat, že mu gamblení moc nepomohlo. Aby neskončil na ulici, rychle dopsal konec Zločinu a trestu a o své neřesti následně napsal také novelu Gambler.
Lewis Carroll
Těžko uvěřit, že autor legendární Alenky v říši divů byl většinu času, co psal pohádky pro děti, sjetý jak staré gumy. Trpěl silnými mindráky kvůli koktání a svezl se na éře viktoriánské Anglie spolu s mnoha jinými. Místo koksu ale holdoval opiu ve formě kuliček galí dovážených z Indie, které se strkají pod jazyk a zapíjí černým čajem. Jak anglické. Spekuluje se i o tom, že Alenka i její temnější pokračování Za zrcadlem jsou ve skutečnosti tripy, které měl v opiových stavech. Méně známější, ovšem ještě divnější, je jeho příběh Lovení Snárka, pojednávající skupině bizarních tvorů a jakéhosi bobra, kteří se vydávají na cestu lodí pátrat po již zmíněném Snárkovi. Závěr si udělejte sami.
Philip K. Dick
Král sci-fi nebyl žádný troškař. Aktivně lítal na amfetaminu. Ale nebyl vybíravý. Nedával přednost piku před speedem. Pravidelně to střídal. Ale to nevadí. I tak ho máme rádi. Minimálně za toho Blade runnera a Minority report mu to odpouštímě.
Ernes Hemingway
Jeho postavy jsou cyničtí alkoholici a Hemingway na tom nebyl nepodobně. Krom alkoholu měl problémy i se sebeovládáním. Nejednoho redaktora novin nebo recenzenta v opilosti zmlátil do kulata. Však také říkával: „Chlap nežije, dokud není ožralý.“ A podle tohoto motta fungoval až do 62 let, kdy se zastřelil puškou do hlavy.
Honoré de Balzac
Francouzký spisovatel byl závislý na kávě. Řeknete si: „pche, to nic není“. Ale Balzac vypil 50 šálků denně! Dodržoval pevný režim. Vstával v 1 ráno a až do 8 psal. Následně na to si přesně na hodinu a půl schrupnul a pokračoval v psaní až do 4 odpoledne. Pak teprve dělal jiné věci. „Jakmile máte kávu v žaludku, začne všeobecný rozruch. Nápady přichází samy od sebe, napadají vás různá přirovnání a papír je pokryt. Kafe je prostě váš spojenec a psaní díky němu přestává být boj.“
Stephen King
Je naprosto logické si domyslet, že žádný dokonalý spisovatel není dokonalý. Krom toho, že se král hororu Stephen King bojí tmy a spí s rozsvícenou lampičkou, není v drogách žádný svatoušek. Celá 80. léta prošel závislostí snad úplně na všem. Problémy s alkoholem jsou jen drobnost, přidejte si k tomu kartony cigaret, kokain, xanax, valium, nyquil, léky proti kašli a trávu a máte dokonalý kokteil, u kterého se můžete akorát tak divit, že to vůbec přežil. Jinak pod vlivem napsal například Řbitov zvířátek. Tak příště, až ho budete číst, třeba to uvidíte v naprosto jiném světle. Ale King je king a dostal se z toho. Dnes už je údajně čistý jak čerstvě napadnutý sníh. A tím sněhem myslím skutečně tu studenou zmrzlou vodu, co padá z nebe ne jiný název pro koks.
Andrzej Sapkowski
Sapkowski je kapitola sama o sobě. O jeho geniálním talentu, a zároveň jeho podivném chování by se dalo napsat celé epické dílo. A mělo by několik dílů. Ale je veřejně známý fakt, že má Sapík problémy s alkoholem. Když měl dojet před pár lety na Fénixcon, organizátoři věděli o tom, že si rád přihne. Nejednou se totiž stalo, že se těsně před přednáškou opil a měl problémy s prezentací. Řidič, který ho na festival vezl, tedy dostal jasný úkol: Dovézt autora na čas, aby to tentokráte nestihl. Náhoda tomu ale chtěla, že na dálnici zrovna nebyly žádné zácpy. Jakmile tedy projeli kolem cedule „Vítejte v Brně!“, vozili zmateného Sapkowského celou hodinu křížem krážem po městě, aby nějak zabili čas. Až 10 minut před začátkem ho konečně vyhodili u hotelu, kde přednášel. „Vůbec jsem netušil, jak je Brno velké,“ řekl tehdy.
Zdroj: wikipedia.org, wallpaperaccess.com
About The Author
