Kdysi dávno si náš předek vyryl do hliněné tabulky Příběh a položil na hromádku k ostatním. Přehlédl malou místnost, kde se tabulky neuspořádaně kupily a napadla ho skvělá myšlenka. Všechny texty seřadit a přehledně zařadit. Tehdy vznikla první knihovna. Od té doby lidstvo archivuje historii, náboženství, nebo fantaskní dobrodružství. Knihovny se staly místem oázou klidu a moudrosti, nejen pro milovníky literatury.
A tak, pojďme si udělat výlet po knihovnách!
Historie
Vznik písma se datuje cca kolem roku 7 000 před Kristem. Právě v té době můžeme nalézt první knihovny (alespoň co víme, ale co mi víme?). Jedná se spíš o archivy, kde se shromažďuje diplomatická korespondence a nejrůznější státnické listiny. Později se sbírky rozšiřují o lékařské knihy, modlitby, zaklínadla, první hrdinské eposy. Ještě později bajky, mýtická literatura, filozofie a tak dále. A samozřejmě je tu náboženství. Ve středověku církev buduje majestátní klášterní knihovny, ale nebojí se ani pálit „zakázanou“ literaturu. To jim poměrně znesnadní pan Gutenberg a s příchodem knihtisku přichází i obrovský rozmach knihoven. Knihy doslova zaplavují Zemi, plní regály ve školách, na univerzitách, v domech bohatých i chudiny a vznikají první veřejné knihovny, jak je známe dnes.
Největší a zároveň nejkrásnější knihovny Starého světa bychom nalezli v Mezopotámii, Egyptě, nebo Řecku a žádná z nich se bohužel nedochovala. Knihovny se často stávají obětí válek, útočí na ně tmáři a vrtošiví mocní. Vlastně se toho za těch 9 000 let moc nezměnilo. Přesto některé nejslavnější knihovny můžeme dodnes navštívit. Ať už přímo, tedy osahat si trosky kdysi obrovského paláce literatury, nebo díky bohatým historickým pramenům.
Aššurbanipalova knihovna, Mezopotámie (asi polovina 7. století př. n. l.)
Král Aššurbanipal, zakladatel knihovny, byl zvíře. Mezi nepřáteli byl známý pro svou krutost, rád zostuzoval své nepřátele. Na druhé straně byl milovaným, osvíceným panovníkem, kterému nechybělo vzdělání. Během Aššurbanipalovy vlády, písaři putovali po říši a opisovaly knihy a texty. Hliněné tabulky pokryté klínopisem hromadili v knihovně, pečlivě označili jménem a pořadovým číslem a zařadili do archivu, který ve své době obsahoval cca 5 000 hliněných tabulek. Lékařství, ekonomika, matematika, astronomie a eposy, nebo zákoníky, mytologické příběhy… co vás jen napadne. Byl zde uložen Epos o Gilgamešovi a Enúma eliš, epos o stvoření světa. Pak přišli Babylóňané a Médové a knihovnu zničili.
Alexandrijská knihovna, Egypt (295 př. n. l.)
Alexandr Veliký na první pohled také zrovna nepůsobí jako knihomol, ale jako další z řady osvícených dobyvatelů věděl, že založením kulturního a vzdělávacího centra a archivací textů, dosáhne posílení moci. Ačkoliv se dokončení knihovny nedožil, stala se opravdu věhlasnou a za jejími zdmi se nacházelo asi 600 tisíc svitků. I tady bychom našli texty z nejrůznějších oblastí lidské činnosti, přežila požár, válečné tažení Cesara, několik přestaveb. A pak přišli Arabové a knihovnu zničili. Objevily se i pověsti, že Arabové svitky zatápěli. ALE… od roku 1974 se v Egyptě tak dlouho prosazovalo postavení nové Alexandrijské knihovny, až byla roku 2002 s velkou slávou otevřena. Vznikla na touze Egypťanů mít opět místo kultury, bádání a kritického myšlení. Má však i své odpůrce, kteří říkají, že peníze by měly jít na snižování celkové negramotnosti země, než na megalomanské projekty. Nová knihovna samozřejmě vypadá úplně jinak než ta původní.
Pergamská knihovna, Řecko (170 př. n. l.)
Jedna z nejslavnějších knihoven starého Řecka a s 200 tisíci papyrusových svitků větší než ta Aristotelova. V dobách své největší slávy soupeřila s Alexandrijskou knihovnou a údajně to zašlo až tak daleko, že egyptský král Ptolemaios přísně zakázal vyvážet papyrus do Řecka a tak knihovníci začali používat pergamen. Ale možná si to jen řecký filosof Plinius vybájil, protože podle současných poznatků, technologie výroby pergamenu vznikla až později. Roku 41 př. n. l. přišel Marcus Antonius a knihovnu… nechal rozebrat a převést jako dar Kleopatře. Taková malá omluva po římsku za zničenou část Alexandrijské knihovny Cesarem.
Vatikánská apoštolská knihovna, Itálie (1475)
Knihovnu ve Vatikánu jsem zařadil jako zástupce všech klášterních, kostelních a vůbec církevních knihoven. V dobách středověku ani příliš jiných nebylo a při vybírání těch nejzajímavějších bychom tu byli opravdu dlouho. Vatikánská knihovna, založená papežem Sixtem IV. je dodnes opředená mnoha tajemstvími. Ve svém tučném depozitáři obsahuje věci jako rukopisy Leonarda da Vinciho, knihy Toltéků, texty starobylých šlechtických rodů a mimo jiné i stovky historických artefaktů. Knihovna je oficiálně přístupná vědcům a badatelům, ale pouze pro 150 lidí denně. Navíc jsou mnohé části knihovny nedostupné, slavná je zejména zapovězená část „za sedmero pečetěmi“.
Cincinnati, Ohio, Amerika (1874)
Při vstupu do knihovny v americkém Cincinnati se otevřel neskutečný výhled na obrovské regály plné knih, sahající do výšky pěti pater. To vše pospojované chodníčky s kovovým zábradlím. Knihovnu veřejnost hojně navštěvovala a to byl paradoxně jeden z důvodů její zkázy. Impozantní řešení se neobešlo bez technických závad a celou stavby provázely vleklé problémy s vlhkostí, plísněmi, ale i vadami konstrukce. Navíc už nebylo kam se rozšířit a ukládat nové knihy. Nakonec byla knihovna roku 1955 prodána za 100 dolarů, zbourána a nahrazena novou. Na místě té původní jsou teď garáže.
Teď a tedy
Knihovnická kultura urazila obrovskou cestu od hliněných tabulek až ke strojově tištěným knihám, opatřeným unikátním kódem. Knihovny najdeme všude i na místech opravdu neobvyklých a tentokrát obsahují svazky opravdu z celého světa. Nejvíce je vyhledávána beletrie a už se nearchivuje korespondence panovníků a mocných kupců, ani církvi už nepatří ten pomyslný patronát. Dnes jsou knihovny v rukou lidu a snaží se obstát v době internetu a elektronického textu. Vždyť do jediného mobilního telefonu se vejde tolik knih, co do několika knihoven najednou. Tak se kultura zase trochu proměňuje a proto si dnes můžete zajít do své oblíbené literární kavárny, poslechnout si autorské čtení zajímavého autora a ještě si koupit nějakou knížku.
Při výběru současných knihoven jsem se soustředil na všelijaká NEJ a k tomu i několik ukázek lidové vynalézavosti a lásky k literatuře.
Klementinum, Praha
Pojďme na to z kraje, tedy z toho českého kraje. Knihovna v Klementinu, jedna z částí komplexu barokních budov, poblíž Karlova mostu byla založena řádem Tovaryšstva Ježíšova. Budovy sloužily jako škola, později univerzita a ještě později byla přistavena i astronomická věž. Brzy začalo Klementinum konkurovat Karlově univerzitě. Se stavbou se začalo roku 1556, stavbou koleje, jednotlivé budovy vznikaly v průběhu let a finální podoba byla dokončena až v roce 1726. V současnosti zde sídlí Národní knihovna a Klementinum je údajně nejkrásnější knihovna na světě. Působí opravdu majestátně, aby taky ne, na jejím interiéru se podíleli desítky malířů, sochařů a architektů.
Hereford, Anglie
V Anglickém Herefordu si užije každý milovník historie, nebo zvrhlých literárních praktik. V dosud fungující knihovně jsou totiž knihy připoutány řetězy. Řetězová vazba vznikla ve 13. století a sloužila jako ochrana proti krádeži. Řetěz byl upevněn do vazby knihy a spojen s čtenářským pultem. Později se od tohoto systému upustilo, protože při množství knih a jejich řazení se stal velice nepraktický. Řetězová Knihovna v Herefordu je spíš zajímavost z minulosti, než knihovna, kterou navštívíte, abyste si přečetli nový výplod E. L. James.
Knihovna Kongresu, Washington
Prvních pár knih věnoval prezident John Adams a tím tak roku 1800 inicioval založení knihovny Kongresu. Na své původní adrese v Kapitolu se ale dlouho neohřála. Vlastně, ohřála. Po ničivém požáru další prezident Thomas Jefferson nabídl svou sbírku knih a postavila se nová knihovna. Knihovna překonala ještě jeden požár a občanskou válku. Dnes je největší knihovnou na světě. 40 milionů knih ve 470 jazycích a 58 milionů dalších dokumentů, plus archiv s více než 400 tisíci fotografií s historickými záběry z významných míst Ameriky. Každý den se knihovna rozšíří průměrně o 10 000 položek. Kde pořád berou nové místo?
Architektura literatury
Už jsme si ukázali krásné paláce a rozlehlé komplexy pradávných knihoven. Zdobily je sochy a bohaté zahrady, nejrůznější fresky a samotné budovy byly dílem věhlasných architektů. Stavba nové knihovny je dodnes velkou událostí a podle toho také vypadají. Od technických zázraků až po bizarní nápady mužů a žen za rýsovacím prknem. Řada z vás si jistě vzpomene na vášně, jaké svého času způsobil návrh Kaplického knihovny v Praze. Inu, na nové věci si člověk těžko zvyká.
Ve francouzském Nice do knihovny láká obrovská hlava, ve stylu kubismu. Kostka v noci dokonce svítí a vyzařuje tak moudrost do širokého okolí. Knihovna je součástí komplexu Musea moderního umění.
I v San Diegu najdete zajímavý exemplář, Geiselovu knihovnu. Američané se začátkem 70. let nebáli tvrdého brutalismu a vznikla knihovna, které připomíná přistání mimozemské lodi. Knihovna se jmenuje po Theodoru Seussi Geiselovi. U nás nepříliš známý spisovatel a karikaturista, publikující pod jménem Dr. Seuss. Určitě znáte amerického vánočního padoucha Grinche.
Opravdový kolos se nachází v Minsku. Knižní archivy se rozkládají ve 22 patrech a naráz pojme až 2000 čtenářů. Po vzoru hlavy z Francie i tato knihovna v noci svítí a umí dokonce různé motivy a barevná témata. Král Aššurbanipal by koukal.
Pro zajímavost ještě přidávám interiéry knihoven v Číně a Kataru. V té katarské najdete bludiště vycházející z místní kultury a nejslavnější islámské texty. V čínské je zas umístěno obří „oko“ a celý prostor je řešen jako obrovská jeskyně, kde jednotlivé křivky a úhly slouží jako regály. Tam už si budete opravdu připadat jako v jiném světě, nebo kulisách nějakého sci-fi filmu. Knihovny prostě architektům nedají spát.
Pro zajímavost ještě přidávám interiéry knihoven v Číně a Kataru. V té katarské najdete bludiště vycházející z místní kultury a nejslavnější islámské texty. V čínské je zas umístěno obří „oko“ a celý prostor je řešen jako obrovská jeskyně, kde jednotlivé křivky a úhly slouží jako regály. Tam už si budete opravdu připadat jako v jiném světě, nebo kulisách nějakého sci-fi filmu. Knihovny prostě architektům nedají spát.
Pouliční čtení
Velké, majestátní knihovny, plné rozličných svazků a knih jsou krásné. Milujeme je pro jejich tichou atmosféru a klid k přemýšlení. S nakloněnou hlavou objevujeme nové knihy a kromě svých myšlenek vnímáme jen tichý šepot ostatních návštěvníku a milých knihovnic a knihovníků. To vše nás táhne do útrob domů moudrosti. Ale knihovny nalezneme i na mnohem rušnějších místech a v poněkud jiné formě. Pouliční knihovny se v posledních letech uchytily zejména v menších městech, kde se o jejich fungování starají zpravidla místní usedlíci, ale najdeme je i ve světových metropolích. Díky nim si můžeme vzít nějakou knihu třeba při cestě do práce, nebo školy. Povětšinou to funguje na systému, jednu knihu vezmi, jednu dej. Často však podléhají útoku vandalů a kazisvětů, stejně jako jejich velké sestry.
Angličané ve Westbury na to šli tradičně a knihovnu založili v slavné červené telefonní budce. Pravda, vy se už nedovoláte nikam, ale ty knihy o přečtení přímo volají.
Na Manhattanu vzali velký žlutý lavor, navrtali do něj poličky a postavili ho na čtyři nožky. Při nedělní vycházce po městě podlezete okraj knihovny a čtete. Neprší tu, nefouká, akorát děti asi nedosáhnou.
A jeden příklad z našich luhů a hájů, z Karlových Varů, kde si kousek od koupaliště můžete půjčit čtení k opalování. Po celém Česku a Slovensku samozřejmě naleznete desítky takových knihoven a možná by vás zaskočilo na jakých místech.
V Albeně, si přímo na pláži u Černého moře bulharští čtenáři postavili svou knihovnu. Otázka je, co písek, vlhkost a slaná voda s knihami udělají…
V Praze a Torontu to vzali skrz moderní technologie. Knihy si můžete půjčit ve výdejním automatu, je to jako si koupit plechovku koly. Vyberete titul, zaplatíte a dole vypadne knížka. Budoucnost…
Knihovny na kolech
Myslím, že teď je už jasné, že knihovny jsou všude. Možná si řeknete, ale co místa odříznutá od osídlených oblastí? Pouště, hory? Co vesničky, kde stát ani místní knihovnu nevybudovali? Proto byly vymyšleny pojízdné knihovny, které křižují silnice a pláně, aby se knihy dostaly i do těch nejzazších koutů světa, do rukou lidí kteří budou láskyplně obracet strany a dychtivě číst. I v našich městech potkáte autobusy zařízené jako knihovny, putující od města k městu. Jako dítě pamatuji na autobus s náboženskou literaturou pro děti, kde nám pouštěli film Stvoření světa. K provozování takového podniku ale vůbec nepotřebujete auto, potulní knihovníci si mnohdy vystačí jen se zvířecím společníkem.
V poušti Gobi knihy roznáší velbloud. Tedy, ne že by vám je přímo on půjčil, ale je takovou mobilní pouštní knihovnou. Podobně jako v Kolumbii, kde místní vesničky na odlehlých místech navštěvují oslíci naložení knihami.
V Argentině přestavěli na pojízdnou knihovnu Ford Falcon, který v době diktátu používali ozbrojené složky. Argentinci na tento vůz mají neblahé vzpomínky a tak ho místní umělec upravil, odhalil kostru vozu a zaplnil jí knihami. Dílo pojmenoval “Weapon of Mass Instruction” (zbraň hromadného učení).
Z říše fantazie
Dostáváme se do finále a byla by škoda nezmínit několik knihoven, které vznikly v hlavách spisovatelů, nebo filmařů jako dějiště jejich příběhů. Spisovatel a knihovna, to je jasná symbióza a můžeme to vidět například v knize Umberta Eca Jméno růže, kde se celý děj odehrává v klášterní knihovně a je místem odporných vražd ve jménu pokrouceného rozumu. Nebo když nespravedlivě odsouzený Andy z Vykoupení z věznice Shawshank píše pravidelné dopisy, až mu konečně odešlou několik knih a on může založit vězeňskou knihovnu. A co teprve Supermanova Pevnost osamění, kde má rozsáhlé krystalové archivy domovského Kryptonu, ale i celé Země? A najdeme i strašidelné knihovny, například tu z úvodní scény prvních Krotitelů duchů s opravdu nepříjemnou knihovnicí. Avšak asi nejděsivější knihovnu nám představil George Orwell ve svém románu 1984, totiž budovu Ministerstva Pravdy, s obrovským archivem především zakázaných knih a horlivých zaměstnanců, kteří vše přepisují a upravují, jak se to zrovna hodí.
Pokud by vás snad zajímala knihovna v literatuře jako metafora pro něco jiného, v tomto případě fungování kosmu, tak si můžete přečíst povídku Babylonská knihovna (ze sbírky Zrcadlo a maska), kterou napsal Argentinec Jorge Luis Borges. Na konec se tedy pojďme podívat na nejslavnější smyšleně knihovny.
Terry Pratchett dokázal v hlavním městě Zeměplochy Ankh–Morporku vytvořit opravdu unikátní knihovnu. Nachází se na území Neviditelné univerzity, knihovníkem je opice, ehm, tedy orangutan, který byl dříve člověkem. A věřte, že mít o dvě ruce navíc se tady hodí. Magické knihy prosakují a tak ty nejsilnější jsou drženy na řetězech (ano jako v Herefordu, náhoda?) a celá budova je jimi již natolik ovlivněná, že se chodby knihovny ztrácejí v časoprostoru a lehce tak upravují realitu.
V pohádce Kráska a zvíře je dívka uvězněna v zámku strašlivého zvířete, které je ale zakletým člověkem. Co víc, miluje literaturu a tak má ve svém sídle obrovskou knihovnu. Dívka se do něj i přes jeho podobu zamiluje, aby ne, když má luxusní sídlo plné knih.
Nesmíme zapomenout ani na Bradavickou knihovnu z dobrodružství Harryho Pottera. I tady se nacházejí magické knihy a předměty, četba některých titulů může být velice nebezpečná. Pokud jste fanoušky této série, můžete navštívit Duke Humfrey’s Library, v anglickém Oxfordu, která byla inspirací pro tu filmovou.
V seriálu Doctor Who (Pán Času) je knihovna sice jen v jednom dílu, ale v časové linii Doktora má velký význam. Navíc žije tak trochu svým životem a je lepší se držet ve světle, protože ve stínech číhá nebezpečí.
Tou asi největší smyšlenou knihovnou by mohly být archivy ze Star Wars na hlavní planetě vesmírné republiky Coruscant. Na tomto místě naleznete texty a informace o všech a z každé planety galaxie. Má to ale háček, vše je jaksi virtuální a tak občas něco z databáze může prostě zmizet.
About The Author
