Slibuji, že to nebudu přehánět! I vánoční tématika se může velice snadno přejíst. A názornou ukázkou tohoto tvrzení je – celkem náhodou – i dnešní kniha. Protože všeho moc škodí, dokonce i Vánoc a jejich atmosféry. I za předpokladu, že jste letos naladěni pozitivně. Pokud se spíš cítíte jako Grinch, tohle čtení rovnou vynechte, mohlo by vám to způsobit cukrovku, chuť na něco extrémně slaného či pikantního a metal do uší. Jdeme se nechat… okouzlit! Nebo ne?
Vánoce. Nastrojený stromeček, voňavé cukroví, šňůry bílých světýlek, dárečky, koledy… Na tyhle věci si Haley Hansonová nepotrpěla. Vánočním šílenstvím opovrhovala a svátky už mnoho let trávila pracovně v Karibiku. Hlavním cílem i náplní života pro ni byla kariéra v reklamní agentuře. Až do chvíle, kdy ji šéf kvůli lukrativní zakázce poslal na týdenní pobyt v malebné horské chatě, aby se tam ve Vánočním táboře „nakazila“ svátečním duchem. Haley si umínila tu nepříjemnou povinnost odbýt, jak nejrychleji to půjde, a vrátit se zase k práci. Jenže jak už to bývá, ne všechno vyjde tak, jak si člověk plánuje, a navíc – o Vánocích se někdy splní i přání, která si člověk ani netroufá přát…
V rámci zmatení nepřítele dostáváte do rukou dvě knihy v jednom. Proto se předem neděste, že počet stránek atakuje čtyřstovku. Paradoxně začnu od části druhé – Svatba ve Vánočním táboře – protože byla svižnější, čtivější, víc akční, krásně odsýpala, měla pár vtipných momentů, avšak celkově nepůsobila jako přeslazený kýč. Nebo jsem už byla tak přesycená, že mi to nemyslelo kloudně. Technicky jde spíš o takový propracovanější a rozsáhlejší epilog. Kdyby vyšla samostatně, bylo by to dost… zvláštní, útlé a možná i trochu mdlé. Zvlášť, pokud by se k tomu dostal někdo, kdo první „knihu“ nečetl.
Znáte takovou tu sladkou hůlku? Myslím, že jí říkají „candy cane“… Tak nějak bych popsala tuto knihu jako celek. Svatba ve Vánočním táboře je ta peprmintová osvěžující část a Vánoční tábor ta ultrasladká laskomina. Kapitoly se střídají z pohledu Haley i Jeffa a máme tu er-formu. Z upracovaného Bostonu prchneme do zasněžených hor a budeme utlučeni vánoční atmosférou ve své nejčistší a naprosto neředěné formě.
Larry se usadil za stůl a odpálil další sněhovou kouli. „A nezapomeň se vrátit s osvědčením.“
„Osvědčením?“ Na tom slově jí škobrtl hlas. Začínala si připadat, že je uvězněná ve vánočním sněžítku, kterým někdo v jednom kuse třepe.
Někomu to může přijít jako obrovský kýč, nicméně Karen Schaler to nějakým zázrakem funguje. Obálka avizuje, že má na svědomí scénář k filmu Vánoční princ. Neznám a má nálada není tak daleko, abych nějakou tu slaďárnu snesla i v této formě. Písničky, knihy, světýlka musí prozatím stačit. Jaký vánoční film je podle vás ten nej? Prosím vás, pokud se do komentáře chystáte napsat Lásku nebeskou, nedělejte to, děkuji.
Děj bych shrnula asi následovně – jak mladá ambiciózní workoholička ke štěstí přišla a místo kouzla Vánoc objevila i kouzlo mnohem silnější… co si budeme, sladké je to jako cecek, bez legrace. Místy trochu utahané. Chtělo to trošku větší zvrat, svižnost nebo nějakou akci, ale jinak je to takové… kouzelně romanticky… vánoční. Nečekaně.
Technicky vážně nemám co vytknout. Snad jen, že místy těch Vánoc už bylo prostě moc. Klasická osnova romantických knih nebyla nijak pozměněna (poznali se, zamilovali se, nějaká malá překážka či drámo a šup, řítíme se k šťastně až na věky). Chápu, že to může někoho silně iritovat, já si to vcelku užila, ale musím si teď dát něco jiného, než se vrhnu na další knihu od Karen Schaler, jinak budu špačkovat a čtení mě nebude ani trochu bavit.
S tím správným rozpoložením je Vánoční tábor ideální kniha na nadcházející svátky. Nic pro cyniky. Příběh vás totiž nijak neohromí. Nepřinese cokoli nečekaného nebo nedej Santa napínavého. Ne, plyne si takovým poklidným a nostalgicky jemným způsobem, až je najednou konec. Ke zhlédnutí je i jakási upoutávka na film, který snad už v roce 2018 běžel na Hallmarku. Nevypadá úplně zle, ale nevím, jestli po něm budu nějak významněji pátrat.
zdroj obrázku: nakladatelství Baronet, amazon.com
About The Author
