Ahoj, tady klišé!Těší mě, tu kýč! Tato dvojice se doopravdy hledala, až se našla. Hrůza a děs. Jistě, jsou autoři, kteří umí klišé podat výborně. Stejně tak se to má s kýčem. Jenže potom existují knihy, které to degraduje a skončí hluboko pod hranicí průměru. Kam spadá Letuška?
Co všechno může způsobit jedna tropická bouře a nucené mezipřistání v srdci irské letušky a australského milionáře…Jako dítě snila o tom být mořskou pannou. A když za dramatických okolností opustila rodný Dublin a naskytla se jí možnost pracovat jako letuška, neváhala ani minutu. Na jednom z pravidelných letů z Melbourne do Londýna musí Sinéad řešit nečekané potíže. Vlivem velmi nepříznivých povětrnostních podmínek je její let odkloněn do Singapuru, kde musí všichni setrvat, dokud se počasí alespoň trochu nezlepší. A mezi vyděšenými cestujícími se nachází také jeden krásný, ale velmi arogantní obchodník.
Já nevím, že vždycky po pár skvělých kouscích přijde něco, co bych s chutí prohodila oknem. Co mě nalákalo? Obálka – já mám tyhle jednoduché, bez obličejů, polonahých chlapisek, dam či dokonce párů prostě nejraději. A taky Londýn, který byl zmíněný v anotaci. Plus prostředí! Pilotů a letušek v příbězích tolik není, proto jsem neváhala!
Letuška je jednoznačně čtivá. Slupnete ji, ani nebudete vědět jak. Bohužel, to je tak jediné její pozitivum. Děj nepřináší vůbec nic nečekaného nebo nedej bože nového. Zápletka je tak nablblá, až je to škoda papíru. Posuďte sami: krásná mladá žena – letuška – narazí na palubě letadla na charismatického krasavce, který jí voní, pohled na něj není z nejhorších, jiskra přeskočí… vyklube se z něj ultrabohatý a nadprůměrně vybavený úspěšný podnikatel a po společně strávené noci a jednom dni (i když se oba chvíli cukali) je ruka v rukávě a osud zpečetěn. Mohou vykročit vstříc společnému životu a happy end klepe na dveře. Rozprskněte to na 300 stran a průser je na světě.
Ano, je tu jakási nepatrná snaha o zdramatizování děje a pokus o nějaký ten zádrhel, jenže je to celé tak nedotažené a uměle vykonstruované, až by jeden brečel. Za překladem stojí má oblíbená dvojice Hana Netušilová a Kristýna Vítková. Ty odvedly výtečnou práci. Dialogy nejsou úplně marné, ani erotika, jenže chemie a vůbec celý vztah hlavních postav je tak na sílu, že se tomu až zdráhám uvěřit. Pokračování recenze najdete zde.
zdroj obrázku: albatrosmedia.cz, pixabay.com
