Recenze: Holka z popelnice – srdceryvné putování za poznáním sebe sama

Jacqueline Wilsonová je autorkou, která dokáže mnoho lidí dojmout, ale také pořádně vytraumatizovat. Její knihy mohou být stokrát psané dětským stylem, ale vážným tématům se věnují tak uvěřitelně, že vám připadá, jako kdyby se opravdu staly.

Další kniha, na kterou se tentokráte podíváme, se jmenuje Holka z popelnice. A ano, opravdu je to o dívce, která byla jako novorozeně vhozená do odpadků za pizzerií, kde ji našel mladý brigádník Frankie a postaral se o ni, než bude svěřena do péče státu. A protože se to událo na 1. dubna, dostala holčička jméno April. Po 14 letech žije April se svou pěstounkou Marion, a na své narozeniny se místo školy vydává po své minulosti do míst, ve kterých strávila části svého dětství, aby zjistila, kdo vlastně je.

Postava April je velmi uvěřitelná. Někdo by mohl říct, že možná trochu otravná, ale to už tyhle ztraumatizované děti bývají. Wilsonová má občas ve zvyku se ve svých knihách opakovat v archetypech. Tady se jí na malém prostoru podařilo vytvořit poměrně velké množství originálních charakterů.

Kromě její velmi nepovedené knihy Divný dárek, občas vkusně vkládá reference na své předchozí tituly. Holka z popelnice se tady setká s postavou z jejího jiného titulu Průšvihářky – Lindou, za což jsem byla velmi ráda, protože to této postavě dalo další možnost se pořádně rozvinout.

Holka z popelnice není dlouhá kniha, ale je to první od této autorky a vlastně obecně, která mě doslova dojala k pláči. A očividně nejen mě, protože společně s Ilustrovanou mámou inspirovala televizi BBC, aby před lety na motivy knihy natočila film.

Pokud umíte dobře anglicky (film jsem nesehnala ani s titulky), doporučuji se na něj podívat. Stejně jako předchozí snímek, i tento je postavený na výborných hereckých výkonech spíš než na nějaké dramatizaci a dalších nesmyslech, které mají ve zvyku dnes filmaři do svých děl dávat. Herci stejně jako u Mámy vypadají trochu jinak než postavy v knize a občas to vypadá, jak kdyby to někdo natáčel na tatranku, nicméně to opět dokazuje, že pokud máte dobrou režii a bandu talentovaných lidí, vystačíte si i s málem, abyste správně převedli knihu na filmové plátno, a ani k tomu nepotřebujete desítky milionů. Briti prostě umí.

Zdroj obrázků: bbart.cz, amazon.com

About The Author

Jacqeline Wilsonová Dítě z popelnice