Oheň probuzení nás zavedl do světa, který je rozdělen na, řekněme jednoduše, Společnost a Císařství. Seznámil nás s politickým uspořádáním světa a naše tři hlavní hrdiny nechal zažít dobrodružství plná nebezpečí. První díl Anthony Ryan zakončil nadějně. Takže to, co následovalo v Legii plamenů, byl jasný nástup apokalypsy, kterou očekávám v Říši popela!
Legie plamenů lehce zmateně navazuje na Oheň probuzení. První otázka, kterou jsem si totiž položila, byla “Kdo je sakra Sirus?” Až v průběhu kapitoly mi došlo, o koho se jedná. Ryan naštěstí krásně a nezdlouhavě vysvětlil události a proč jsme se ocitli v podzemních tunelech. Dále autor pokračoval s hvězdným triem Lizanne, Hilemore a Clay. S každým navazujeme přesně tam, kde jsme skončili v předchozím díle, za což autorovi děkuji. Pokud byste někdo chtěli číst Legii dříve než Oheň, tak za mnou rovnou přijeďte a já vám dám pár facek. NENÍ MOŽNÉ. Jasně, že fyzicky jo. Jasně, že autor nastíní záživnou formou předchozí příběh, ale i tak. Tohle nedělejte.
Postavy
Nemusím vlastně psát ani extra jmenovitě. Clay a Lizanne jako dva krvožehnaní se ocitají v místech (každý na jiné straně polokoule), kde jde o holý život. Kde oba musí využívat svých schopností i bez použití krve draggů. Zatímco s agentkou se dostáváme hlouběji k technickým věcem, s Clayem objevujeme historii krvožehnaných a původ draggů. Oba dva svými vyprávěními zabírají většinu knihy. Překvapil mne mentální posun agentky tajných operací a některá její rozhodnutí jsem upřímně nechápala. Líbil se mi vnitřní a transový boj u Claye, protože slibuje ještě veliké věci.
Hilemore tentokrát moc prostoru nedostal. Ale i u něj je patrný posun, kdy se rozhoduje, koho a proč poslouchat. Jednou jsem se málem neudržela a prohodila knihu oknem, když jsem byla napnutá jak struna, co bude s Clayem, a Ryan mi tam šoupnul kapitolu s Hilemorem. No, prostě napětí v celé knize graduje až po okraj a já jsem i nespala, protože jsem byla jako na jehlách, jak Legie dopadne.
“Nové kapitoly”
Asi nejvíce zajímavé byly kapitoly Siruse. Příběh jeho očima Ryan vykreslil úplně jinak a přesto s citem, pochopením a vnitřním bojem. Rovněž hezky doplňoval nformace, které se dozvídal Clay. A vlastně Clayovy poznatky se budou hodit Lizanne. Tak, safra, k čemu máme Hilemora?
DOPORUČUJI
Pokud milujete draky, pořádně propracovanou a napínavou fantasy, po sérii Draconis Memoria určitě sáhněte! Přestože se v Legii plamenů Anthony Ryan dopustil pár logických přešlapů, budiž mu odpuštěno. Dozvěděli jsme se mnoho nového o Zkažených a vypravili se na válečné tažení, které změní svět. A kdo z autorů tohle umí?