Copak tu dnes máme? Je to thriller? Historický román? Detektivka? Či snad gotický román? Od všeho trochu a něco navrch? Pro začátek se odpíchneme od toho, že jde o nového autora, se kterým nemám žádnou zkušenost. A zbytek uvidíme za chvíli. Odpíchneme se od anotace:
Nebo raději ne. Varuji vás, nečtěte ji. Je tam spoilerů až na půdu! Vyžvaňte nám v anotaci všechno, však proč bychom se vůbec pouštěli do čtení. Tohle je masakr! Ne kniha, anotace! V rámci zachování zdravého rozumu a klidných nervů zapomeneme, že něco jako anotace existuje a pojďme na knihu. Co na nás čeká? Staré venkovské sídlo, jehož východní křídlo hned v úvodu zdevastuje požár.
Příběh jako takový nám vypráví v ich-formě na střídačku Rosen, která měla při požáru zahynout i se svou dcerou a místo toho se ocitne zlomená a navíc zamčená v cele, a Grace. Ta na Crows-an-Wra přichází, aniž by tušila, na jak nebezpečné území se pouští. Je naivní až hloupoučká, slepě zamilovaná a ve snaze všem se zavděčit a být maximálně poslušná nevidí to, co má přímo před očima.
Steve Robinson mi převážnou část čtení dělal velikou radost. Udržoval mě totiž v permanentní zvědavosti, takže jsem hltala stránky, kdykoli to šlo. Potřebovala jsem sledovat, co Rosen potká, jak si se vším poradí, jestli vydrží. Co podnikne tchýně Mariah. Jaké kroky učiní Richard a jestli Grace konečně otevře oči a dá si dvě a dvě dohromady. O překvapení nebyla nouze. Ani o několik celkem nečekaných zvratů.
Potom, bohužel, přišel konec a s ním si Steve Robinson pod sebou nařízl větev. Takhle ho odbýt, nedotáhnout a nechat tak připitoměle neúplný?! Ostuda! Vzteky vidím rudě ještě teď, neboť tohle si příběh absolutně nezasloužil. Tajná manželka je příjemný psychologický thriller se zajímavou, i když ne úplně originální zápletkou. Vše bylo podané skutečně čtivě a poutavě, tak proč taková šaškárna na závěr? To jednoduše nepochopím!
Ano, charaktery postav jsou možná trochu plošší a omáčky je zbytečně moc právě na úkor vykreslení povah. Otázek několik zůstalo nezodpovězených a chyběla mi nějaká zásadní a opravdu vymazlená konfrontace, pro kterou bylo vše nádherné rozehráno. Jenže se nic wow nekonalo, což by mělo být trestné stejně jako ta příšerná anotace.
Steve Robinson mě navnadil. Naznačil mi, že psát umí, že si dokáže hrát s atmosférou. Zatajil mi ale, že má problém s doladěním emocí. Pak by mě, vyjma zvědavosti, táhlo i něco dalšího a podpořilo by zážitek z čtení, který kdyby byl komplexní právě skrz ty emoce. Šlo by o jednu z nejlepších knih minulého roku. Bohužel takto mě na patře svědí závan hořkosti ze zklamání.
V žádném případě tedy nad tímto autorem nelámu hůl. Ráda bych zkusila ještě jednu knihu, jestli si nenapraví reputaci. Hledáte-li historický román s thrillerovým nádechem, který se vám bude dobře číst, předvídatelný bude jen špetku a nabídne vám několik zajímavých momentů, neuděláte s Tajnou manželkou chybu. Pokud si potrpíte na doladěné konce, potažmo epilogy a chcete po dočtení zůstat v němém úžasu a s pocitem, že byl příběh kompletní, tady nepochodíte. Tajná manželka má nápad, čtivost, i špetku mrazivosti, avšak neposkytne nic ohromujícího, z čeho se posadíte na zadek. Další mé recenze najdete nejen tady, ale i na blogu.
zdroj obrázku: pixabay.com, mysterypress.cz