Recenze: Šifra nasadila laťku. Jak vysoko vyskočí Hadí oči?

Nina se vrací! Krimi-thrillerem Šifra nasadila Isabella Maldonado laťku proklatě vysoko. Dokáže ji udržet? Může ji ještě přeskočit? Čím mě Hadí oči trochu štvaly a čím naopak neuvěřitelně ohromily? To zjistíte v dnešní recenzi na připravovanou novinku, která vychází 12. dubna. Ale nejdřív si dáme anotaci, ať v tom máme pořádek!

Smrt celé rodiny ve spánku je sama o sobě nepředstavitelnou tragédií. Speciální agentka FBI Nina Guerrerová a tým profilovačů FBI, k nimž patří, však mají prověřit možnost, že celá záležitost je ještě o poznání děsivější. Existuje snad pojítko mezi touto událostí a případem trojnásobné vraždy, který se odehrál o čtyři roky dříve a 3 000 kilometrů dál? Nejhorší obavy se záhy potvrdí, když detektivové narazí na stopu sériového vraha natolik zákeřného, že jeho bestiální zločiny procházejí bez povšimnutí skoro 30 let. Čas se krátí, a zatímco se zužuje okruh podezřelých, dávné události se kuriózní shodou náhod střetnou s přítomností a donutí Ninu k nejvyšší myslitelné oběti.

Může být stereotyp zajímavý? Pro někoho určitě ano. A může být klišé čtivé a lákavé? I v tomto případě je odpověď ano. Hadí oči jsou, co jsou a na nic jiného si ani nehrají. Škatulka detektivní/kriminální thriller na ně sedí více než přesně. Kniha nijak nevybočuje ani co se postav týče. Máme tu silnou ženskou hlavní hrdinku – agentku FBI s pohnutou minulostí, která se v předchozí knize musela vypořádat s několika výzvami. Ani dnes nebude nijak ušetřena a přicházíme k hlavní a podle všeho i jediné výtce, kterou mám na srdci.

Brecková si s nepřátelským výrazem přitáhla kelímek k sobě. „Karamelové macchiato.“
Nina si s kritickým pohledem změřila horu šlehačky plovoucí na hladině. „Vypadá to spíš jako dortík než poctivá káva.“
„Je to snídaně a oběd dohromady,“ odsekla jí Brecková. „Dokonalá kombinace kofeinové šlehy s dávkou cukru, takže budu mít energii na celý den až do večeře.“

Chris Carter, Robert Bryndza, Linda Castillo a teď i Isabella Maldonado se dopouštějí jednoho a toho samého zvěrstva, u kterého vržu zuby, nicméně nakonec jim ho stejně všem čtyřem odpustím. O co jde? Hlavní postava vždycky a prakticky v každém díle dostane neuvěřitelně po hubě. Ať už se bavíme o fyzickém výprasku či o jeho emocionální variantě. Tento fakt trochu brání možnosti brát hlavní postavu jako obyčejného smrtelníka. Tady zatím nejde o až takový extrém, ale v jistém bodu příběhu mě předvídatelnost vedlejší zápletky nebetyčně rozčilovala.

Má touha po krvi (v překladu: touha po hlasitém nadávání a nesouhlasném mručení) však byla utišena neuvěřitelnou čtivostí a vymazleností. Jinými slovy, co Hadí oči postrádají na originalitě, to vynahrazují detaily, napětím, spádem a dialogy. K dispozici máme bezmála 400 stran, kratší kapitoly a er-formu. Nesledujeme jen tým vyšetřovatelů, který vznikl na konci předchozího dílu, ale i kroky a myšlenky vraha.

Přes všechny tyto superlativy však Hadí oči dostanou o půl hvězdy méně. Proč? Protože, vyjma hlavní výtky výše, mi v závěru chybělo jakési… vhodné slovo by snad bylo uzavření. V průběhu děje jsme dostali většinu odpovědí na všechny možné otázky, avšak samotná motivace vraha, jeho nenávist a samotný důvod proč dělá, co dělá, zůstal neúplný. Sice by to, teoreticky, spravila jedna věta, ale já se potýkám s tím, že mi krátká vzpomínka malého chlapce nestačí na to, abych měla všechny dílky skládanky. Jistě, jsem poměrně sečtělá, a proto si to umím z velké části domyslet. Jenže já si právě nic domýšlet nechci! Chci, aby mi autor poskytl komplet vše a tím by byl můj čtenářský zážitek komplexní a jedinečný.

Ocitli se tedy v začarovaném kruhu, jehož se každý strážce zákona v Americe děsí. Potřebovali důkazy, aby získali povolení k prohlídce, ale současně potřebovali povolení k prohlídce, aby nalezli důkazy.

Rozhodně doporučuji číst nejprve Šifru a až po ní se pustit do Hadích očí, protože jinak přijdete o pozadí vztahů v týmu a minulost Niny coby středobodu všeho. Za odměnu dostane dva velmi kvalitní zástupce v rámci žánru, které nesází na originalitu, ale na poctivost, čtivost, preciznost, byť já osobně jsem pár nedostatků našla, nejde o nic, z čeho bych i přes vysokou míru remcání byla vyloženě otrávená. Doufám, že se dočkáme i dílu třetího, který má v originále vyjít na konci června tohoto roku. A pokud se Netflix skutečně rozhodně natočit film podle Šifry, neměly by Hadí oči zůstat pozadu. Jako fanoušek detektivek s prvky thrilleru se cítím nadmíru uspokojená a natěšená na další autorčiny knihy.

zdroj obrázku: grada.cz

Isabella Maldonado Hadí oči

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *