Třetí díl série, jehož hlavním protagonistou je seržant Washington Poe a jeho geniální pravá ruka Tilly Bradshawová z Národní agentury pro trestnou činnost, nás zavede pod vánoční stromeček, do kostela a řeznictví. Pokud jste si přečetli anotaci, nejspíše čekáte krvák, násilí, akci a levnou zábavu. Přátelé, anotace snad ještě nikdy nebyla tak ambivalentní! Aby obsáhla, co v knize je, ale předložila to úplně blbě – to se nestává.
Anglický autor Mike Craven představuje zajímavou osobu, která se, dle mého názoru, hodně promítá do hrdiny Poa. On totiž Mike opustil rodinu a stal se vojákem. Když maličko dozrál, stal se úředníkem. Tedy má zkušenosti z akce, boje, ale zažil i nudu na přednáškách a nutných bezvýznamných školeních. Myslím si, že tím, že tyto zkušenosti promítl do svého hrdiny, z něj udělal borce nad borce. Oproti Poeovi se může jít Robert Hunter nebo Harry Hole zahrabat. Poe je totiž reálný. A to jsem četla už třetí knihu a stále žádné superschopnosti!
Tím se ale rovnou otáčím na jeho kamarádku ve zbrani. V intelektuální rovině samozřejmě. Matilda Bradshawová nemá konkurenci. Při přijímacím pohovoru k národní opravila zadavatelům několik otázek a tak jako každému člověku jejího typu i jí chybí sociální a emoční empatie. Což působí komické scény, o které v druhé polovině knihy nebyla nouze. Co se týká poloviny první, jsem na rozpacích. Buď jsem autora dostatečně neměla pod kůží, nebo se teprve rozjížděl (pro skvělou druhou půlku příběhu) nebo mi chybělo pozadí prvních dvou knih. A nebo ji prostě napsal tak nudně blbě. Ne nezajímavě. Sběr důkazů probíhá od první chvíle. Policie stále postupuje vpřed. Víceméně v příběhu nenajdeme hluché místo. Netuším sice, co měl znamenat šachový úvod, ale nejspíše to je jediná chybička, kterou jsem si zapamatovala. Každé další otazníky dříve či později vyřeší Poe, Tilly nebo vyplují na povrch při vyšetřování tak nějak samy od sebe.
Abych své pocity z Kurátora shrnula – podle mne celkem solidně zpracovaná detektivka s prvky thrilleru. Nečekejte moc krve. Spíše se připravte na zajímavá a nečekaná odhalení na základě důkazů a logické dedukce. Dokonce, pokud by Mike Craven vyslyšel mé zbožné přání a scéna kolem vraha se v další knize nerozmazávala, konec Kurátora by byl jako dým od hlavně zbraně po výstřelu v takových těch zpomalených scénách, kde se střílí (co umí třeba Tarantino).
About The Author
