Napětí střídá napětí! Adele Parks mi už v knize Jen moje štěstí názorně ukázala, že si mě jako čtenáře dokáže velmi umně povodit a hrát si se mnou. Předchozí kniha byla sice krapet utahanější, než by u napínavého thrilleru bylo vhodné, ovšem vykompenzovala to nápady a zvraty. Povede si stejně výborně i v případě Připoutané?
Lidé se ztrácejí každou chvíli – většina z nich uteče od nepříjemností, další se jim naopak řítí vstříc a jen někteří si najdou cestu zpátky. Leigh Fletcherová – šťastně vdaná nevlastní matka dvou úžasných chlapců. Její manžel Mark tvrdí, že nemá ponětí, kde se jeho žena nachází. Jednoduše odešla do práce a už se nikdy nevrátila domů. Rodina je naprosto zdrcená. Kai Janssenová – šťastně vdaná za bohatého holandského podnikatele Daana. Odešla z jejich luxusního londýnského bytu i oslnivého života bez ohlédnutí. A pak jako by se propadla do země. Daan je strachy bez sebe. Dvě pohřešované ženy pocházejí z naprosto odlišných světů – je možné, že spolu jejich zmizení souvisejí?
Na úvod bych vás ráda varovala před spoilery na Databázi knih. Nečtěte komentáře, protože si výrazně zkazíte čtenářský zážitek a zabijete si jeden z hlavních a zásadních zvratů! Stejně jako u předchozího titulu velmi chválím obálku, která je pro některé možná nenápadná, za mě však dostatečně výmluvná, důrazná a nepřeplácaná. Navíc stylově ladí s předchozím titulem, i když na sebe nijak nenavazují a spojuje je pouze jméno autorky.
V příběhu se střídá několik pohledů, hlavní hrdinky, jejich partneři, policistka, která případ vyšetřuje, starší nevlastní syn či nejlepší přítelkyně. Kapitoly jsou přehledně označeny a kupodivu toto uchopení ději velmi prospívá, neb máme možnost na vše nahlížet z několika pohledů a nebýt tak v hlavě maximálně dvou postav. Připoutaná je podstatně svižnější a čtivější než Jen moje štěstí.
Na druhou stranu ale trochu postrádá zásadní a nečekaný wow efekt. Neříkám, že si Adele Parks nepřipravila pár hodně zajímavých momentů, nicméně nepřipadala jsem si tolik ohromená, jak bych očekávala. Musím však přiznat, že i tak je děj velmi dobře vymyšlený a nápad, na kterém Připoutaná na 312 stranách staví, se mi nesmírně zamlouvá.
Adele Parks si opět s čtenářem hraje a vodí si ho jakou loutku. Sem tam zabrousí do slepé uličky ve snaze svést nás ze stopy či zmást naše tušení. Některé věci se sice dají s trochou zamyšlení vydedukovat, zážitek a napětí to však nijak zásadně nekazí. Připoutaná je velmi zdařilá, a ač se v závěru dalo vystavět důraznější drama, stejně odcházím v podstatě spokojená a těším se na další napínavé čtení z pera této autorky.
Zdroj obrázků: nakladatelství Cosmopolis