Čtvrtý díl krimi thrillerové série s bývalou policistkou, toho času soukromou detektivkou Kate Marshallovou, z pera Roberta Bryndzy, je tu. Nebudu mít se čtením problém, když jsem tak trochu zazdila díl s číslem tři? Uvidíme!
Neopatrnost při každodenním ranním plavání přivede Kate Marshallovou až do nemocnice, kde potká Jean Julingsovou. Ta jí vypráví srdcervoucí příběh, jak se před jedenácti lety během táboření na místě zvaném Ďáblova cesta ztratil její tříletý vnuk Charlie. Kate, ještě otřesená z toho, že se málem utopila, souhlasí, že se s Tristanem Harperem případu ujmou a pokusí se zjistit, co se tehdy mohlo stát. Když se Kateina a Tristanova detektivní agentura začne událostmi té osudné noci zabývat, zjistí, že Jean má problematickou minulost, a navíc jim neříká úplnou pravdu. Co se tehdy na Ďáblově cestě uprostřed vřesovišť a bažin stalo? Byl Charlie unesen? Nebo spadl do řeky, která mizí v Ďáblově rokli? Když Kate a Tristan zjistí, že sociální pracovnice, která se tehdy o Jean a její dceru Becky zajímala, byla nalezena brutálně zavražděná krátce poté, co Charlie zmizel, budou muset přehodnotit vše, co si do té doby o případu mysleli…
Vypravěčský styl Roberta Bryndzy je mi velmi blízký, zároveň se však nijak netajím tím, že další jeho krimi thrillerová série – Erika Fosterová (poznámka – srpen 2023 a Robert právě dopsal osmý díl!) – mi sedí mnohem lépe a mám ji raději. Kate Marshallová si však nevede vůbec špatně.
A ano – třetí díl Propast smrti – jsem skutečně nečetla. Nemám však pocit, že by to nějak citelně vadilo. Jde o sérii a z hlediska vývoje postav je dobré pořadí dodržet. Nicméně pokud s Robertem Bryndzou zatím žádnou zkušenost nemáte (nebo s Kate Marshallovou) je právě Ďáblova cesta ideální možnost, jak se s ním seznámit.
Případ ztraceného Charlieho je samostatný a uzavřený a minulost hlavních postav se v dnešním kousku nijak závratně neřeší, ani nerozebírá. Jestliže vám vypravěčský styl, množství detailů, chemie mezi postavami i jejich pozadí sedne, hravě potom můžete předchozí tři knihy slupnout a případné mezery v minulosti doplnit.
Líbí se mi, že příběh není nijak vyhnaný ad absurdum. Je uvěřitelný, přesto vážný a do jisté míry i dramatický. Zároveň si však plyne hodně pozvolně a i samotné pátrání nejede nijak tryskem. Je tak dostatek času a prostoru vnímat detaily a podrobnosti, stejně jako dialogy. Vyšetřování jako takové je surové, nepřikrášlené, zobrazené s překážkami i těžkostmi, které k němu neodmyslitelně patří.
Absence romantické linky v ději je příjemná změna. Vztahy mezi postavami zachycené v tomto konkrétním příběhu a případu jsou komplikované a ukazují problematické soužití více generací, partnerské neshody i pochroumanou minulost a to celé velmi realisticky. Hravě si dokážete představit, že se něco obdobného odehrálo na vedlejším sídlišti nebo opuštěné farmě. Zavítáme na různá místa a i to podpořilo čtivost a poutavost.
Ďáblova cesta není hektická, ani přehnaně krvavá. Je však čtivá a napínavá. Ano, průměrně sečtělá lama vytuší, kam Robert Bryndza na 368 stranách směřuje, ovšem čtenářský zážitek to nijak neumenšuje. Možná totiž tušíte kdo, ale nemáte ani nejmenší zdání jak, natož proč.
Četli jste některou z knih od Roberta Bryndzy? Dejte mi vědět v komentářích a můžete připojit tip, na co byste rádi recenzi příště.
zdroj obrázku: nakladatelství Cosmopolis, amazon.com