Recenze: Silný příběh o mamince s malým synem kolem Knihkupectví u jezera

Milí knihomolové, tohle nebude úplně klasická recenze, ve které bych především shrnula pozitiva a negativa, přidala svůj pocit a doporučení. Knihkupectví u jezera jednoduše nemůžu hodnotit. Zoe je máma čtyřletého syna, který nemluví. A já mám čtyřletého syna, který nemluví…

Hned od začátku mne příběh Knihkupectví od jezera absolutně nebavil. Především proto, že obsahoval moc Niny, o které byl první díl, Pojízdný krámek snů, takže jeden obrovský čistý spoiler!!! v podobě navazujícího příběhu. I tak jsem brečela jak želva. Proč? Protože Zoe v Londýně popisuje přesně moje pocity, které mám u lékařů, které se synem navštěvujeme. Čelí hloupým stereotypům, ze kterých jsem i já vyčerpaná, a často brečím. V neposlední řadě nemá peníze. Abych mohla svému synovi dopřát vše, co potřebuje, také jsem musela okamžitě nastoupit do práce. Jinak by prostě nebylo na to jej vozit do školky z jihu Brna venkov na sever Brna… Samozřejmě Zoe je na tom ještě hůře, protože Jaz, tatínek malého Medvídka, je fakt exemplář… Shrňme si úvod – brečím v jednom kuse, protože máma má postiženého syna jako já, majitelka knihkupectví je protivná jak osten v zadku a nevypadá to, že by se to s ní zlepšilo s přibývajícím příběhem.

Taky kdo by nebyl nepřátelský, když někdo zásadně změnil jeho prodejní taktiku. Tím se přesouvám k tomu, že díky Nině se Zoe dostane na Vysočinu, do Skotska.Aby jí pomáhala s pojízdnou dodávkou, ve které prodává knihy. A aby měla Zoe kde bydlet, Nina jí domluvila, že bude au pair ve strašidelném domě u táty se třemi dětmi. Bez mámy. A tohle byla pasáž, která mne zajímala mnohem více než trable kolem dodávky a knih. Jak se Zoe aklimatizovala v domě, co jí dělaly tři děti, jak se chovaly k jejímu nemluvícímu synovi… A taky náznak lovestory. Určitě od knihy nečekejte sex či lechtivé scény! 

Knihkupectví u jezera je příběh o mladé mamince, která musela dát vše všanc, aby uživila sebe a dítě (na něhož táta nejen nekašle, ale ani neplatí). Je vyprávěním plným bolesti, síly, houževnatosti a odvahy. A taky lásky. 
Brečela jsem pokaždé, když Zoe řešila práci, školku, přístup ostatních dětí k synovi. Brečela jsem, když začalo vyplouvat na povrch tajemství domu. Brečela jsem… Díky tomu jsem neměla možnost vnímat části, které ve vyprávění byly přitažené za vlasy. Taky jsem úplně nechala stranou skutečnost, že dnešní doba je jiná určitě i na Vysočině a nepátrala jsem po systému školství ve Skotsku. Pro mne znamenalo Knihkupectví u jezera silný zážitek.  Tím bych asi shrnula celou knihu – bez kladů, bez záporů, s mokrým kapesníkem.

About The Author

Jenny Colgan Knihkupectví od jezera