Mike Craven se stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů krimithrillerů současné doby. Postavy Poa a Tilly bez problémů likvidují konkurenci nejen ve fiktivním světě zločinu, ale i na poli literatury. Dynamické duo založené na ostříleném detektivovi se skvělou intucí a sociálně neohrabané slečně s geniálním mozkem, vyřeší každý případ, který se jim dostane pod ruku. Nejinak tomu je v Botanikovi, kde máme hned dva případy zamčených dveří.
Botanik je pátým dílem série Washington Poe. Nedokážu říci, zda je lepší nebo horší než předchozí ze dvou důvodů. Dlouho jsem Cravena nečetla a Botanika jsem otevřela po několika dnech strávených s jiným, francouzským, autorem. Na základě toho můžu akorát s klidným srdcem říci, že od Poa a Tilly se dočkáme přesně toho, co čekáme. Zajímavá vražda, zajímavý motiv a mnoho humoru v triu detektiv, supermozek a jejich šéfka. Ačkoliv autor nepoužil nových motivů, napsal text natolik čtivě a originálně, že mu to s klidný srdcem odpouštím. V celé sérii nikdy nešlo o lásku, ale především o přátelství a loajalitu. Nikdy jsme nemuseli čelit extrémně dlouhým (a mnohdy nudným) osobním problémům nikoho z týmu, takže to, že tentokrát se do problémů dostane forenzní patoložka, doplňující hvězdný čtyřlístek, mi nevadilo. Navíc opět nešlo o prvoplánově použitý motiv, takže s postupujícím případem do sebe dílky opravdu zapadly.
Výhrady?
Co do uvěřitelnosti Botanika mám výhrady. Zamčené pokoje a v nich mrtvoly mám sice ráda, ale musí mít aspoň maličko méně fantastické řešení. Padouch zde byl totiž nadprůměrně inteligentní a bezchybný, že i Tilly měla problém (taky proto, že Botanik neoperoval online). Poe dělal tentokrát nějak málo problémů, o to víc ale dostal prostor jeho psychický růst a chemie přátelství mezi hlavním duem. Chybělo mi ale dovysvělení některých problémů. Jasně, protože Tilly něco spočítala, bylo to jasné, ale nevysvětlilo to, zda to spočítal i Botanik. Zapojení novináře bylo zajímavé a udržovalo čtenáře v napětí, jakou roli hraje.
A jaký je Váš relax?
Botanik od Mikea Cravena je odpočinkové čtení pro někoho, kdo nemá rád přiblblé romány plné sexu nebo nepotřebuje být u každé myšlenky vyšetřovatele. Medicínská terminologie občas nutí k zamyšlení, ale taky dost odkazuje na sci-fi pojetí problému. Prostě relax – pár mrtvol, trocha logiky a kopec humoru – to je moje ideální odpočinková literatura.