Erotická kráska od nakladatelství Epocha s obálkou, která do světa nekřičí, že půjde o lacinou romanci. Anotace je příjemná, přesto nijak originální. Co tedy od české autorky čekat? Bombu či kardinální průšvih?
Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, ovládaného a poblázněného rozdrceným egem. Když požádá Hanu o zhodnocení svého nového rukopisu, na oplátku začne číst nejen její text, ale i ji samotnou. Seznámí ji se světem, v němž se pohybuje, a otevře jí dveře k jejímu snu.
Po dočtení se ve mně perou dvě části. Jedna si čtení užila na maximální možnou míru a ta druhá chce vrtat, protože pár nedokonalostí by se našlo. Pojďme si ale říct, že obě hlavní postavy jsou poněkud excentrické, takže ač osobně vnímám některé jejich kroky jako uspěchané, ukvapené, zbrklé a nelogické, ke zvoleným charakterům v podstatě sedí.
Erotika je úžasná – vážně a bez přehánění. Je vášnivá, do jisté míry i celkem originální a především vkusně pojatá. Nejde o žádný přehnaný kýč, což vítám s radostí. A rovněž je vychytaná rozumná míra. Spisovatel je v podstatě erotická romance, která se nijak nepřetvařuje, nicméně obsahuje pár velmi zajímavých prvků.
Adamovi zajiskřilo v očích. Touha v nich byla značná, ale ovládl se. „Nechej si to na potom, ty malá ještěrko.“
Naklonila se blíž. „Ne. Budu tě mučit. Tady a teď. Co si teda myslíš o mém návrhu?“
Hořely mu tváře. „Je to, ehm, dost…,“ vzdechl, „dobrý nápad. Prosím tě, přestaň, nebo si postříkám kalhoty,“ zaúpěl.
Vyvinula větší tlak, než zamýšlela. Cítila pod prsty své nohy, jak to luplo.
Chytil se za rozkrok, odstrčil její nohu a hlavou se praštil o desku stolu. „Ježíš, jau. Sakra, ženská, zlomila jsi mi péro.“
Odrazíme se od toho, že tu máme lahůdku pro milovníky lásky na první pohled. Kdo má raději, když je romance pomalá a pozvolná, ten může (trochu jako já) vrzat zuby, protože Hana a Adam do všeho vletí po hlavě a bez zbytečného zdržování. Ale ruku na srdce, kdo by se do podobného dobrodružství občas rád nepustil, minimálně v představách?
Spisovatelské a potažmo nakladatelské prostředí se z pohledu laika může zdát trochu ad absurdum (ne, vážně, kolik máme v ČR natolik úspěšných autorů, že by se jejich knihy překládaly do více než 10 světových jazyků?), ale jde spíše o kosmetickou výtku než o velkou závadu. Stále se pohybujeme na poli fikce a tam se dá některá nuance přejít a autor si může dovolit věci nadnést a vlastně i špetku přehánět.
Spisovatel oplývá neuvěřitelnou čtivost a 288 stran v er formě zahučí jedna radost. Zvědavost vás žene dál. Co bude? Jak se to vyvine? Kdy přijde zvrat, který tušíte… a přijde vůbec? Postavy (nejen ty hlavní) jsou celkem svérázné, což ději dost pomáhá a do značné míry ho i oživuje. Některé zápletky jsou úsměvné, jiné velmi nečekané a vítané. Smekám před závěrečnou částí, ta byla sice na můj vkus docela uspěchaná a osekaná, nicméně co se nápadu týče velmi zdařilá.
Smíšené pocity mě provázely nejen čtením, ale i psaním recenze. Spisovatel mě rozhodně bavil, to popřít nemohu. Pár věcí však drhlo, takže na dokonalou a čistou pětku to není. Na druhou stranu tleskám zvolenému prostředí, podání erotiky i situacím, do kterých byli hrdinové navedeni.
„Za nic na světě nepřestávej dělat to, co právě děláš,“ zašeptala. „Nenech se rušit.“
Ztuhl, když mu dlaněmi přejížděla po lýtkách a směřovala výš. Jeho údery do klávesnice se zmírnily, ale nepřestaly. „Hano…,“ vzdychl. „Nemůžu se soustředit na dvě věci, jsem chlap.“
„Psst. Piš,“ zavelela a pokračovala bříšky prstů přes stehna až k tříslům.
Uhodil do klávesnice jednou, o pár vteřin později podruhé. Psaní bylo to poslední, na co myslel.
„Jestli přestanete psát, spisovateli… Přestanu,“ pohrozila naoko a oprášila tak svou ženskou rafinovanost.
„Ach, Hano. Rozumím. Udělám, co budu moci.“
„Hodný autor. Teď se nadzvedněte.“
Adam se opřel o područky židle a jeho trenky s pomocí Haniných prstů skončily na podlaze.
Líbí se mi i zapracování poněkud složitějších povah hlavních postav, což příběhu dodávalo další rozměr. Lucie Salová se nebála otevřít i vážnější témata a otřít se tak např. o poruchu osobnosti, bisexualitu, potíže se sebedůvěrou, neplánované těhotenství a následné dání dítěte k adopci a tak dále.
Spisovatel není bezchybný, ale potenciál je vážně nezpochybnitelný. Dovolím si pochválit i obálku, která do světa nevykřikuje, že příběh obsahuje pikantérie, ale přesto má vkusný a jemně erotický nádech. V podstatě jsem tedy nadmíru spokojená a velmi mile překvapená. Víc takových kousků z domácího rybníčku!
Chystáte se na Spisovatele? Napište mi do komentáře a případně přidejte na co byste rádi recenzi příště.
Zdroj obrázků: nakladatelství Epocha
About The Author
