Ach, ty anotace – tohle je opakující se písnička. Dnes tu máme jednu, která je zoufale matoucí. Nebo jinak, zavádějící. Ona vám totiž prozradí/napoví jen jednu linii příběhu. Tu hlavní a podstatnou si nechává pro sebe. Chápu, že tím nejspíš sází na moment překvapení (a jemně parazituje na známém jméně). Rozhodně jsem ráda, že nevyzradila všechno včetně spoilerů, ale zvyšuje se riziko zklamaného čtenáře, který dostal něco jiného, než očekával. Zejména pokud se kniha jmenuje Vražda manželů Marstonových a jmenovaní se objeví až za první třetinou, kterou se musíte prokousat, aby vás čtení vůbec konečně začalo bavit. A zdrží se poměrně krátce. Ale popořadě!
Na základě textu, který je psaný kurzívou čekáte co? Agathu Christie v hlavní roli? Rodinné drama? Vyšetřování vraždy? To vše dostanete a ještě nášup k tomu. V úvodu jsem naznačila, že je potřeba se prokousat přibližně 100 stranami, což dělá třetinu knihy, aby se příběh konečně rozjel. Vše vám ovšem nevypráví Agatha, nýbrž Nan – milenka plukovníka Christie, kvůli které se dají do pohybu neuvěřitelné věci.
Navzdory tomu, že je její hvězda na vzestupu, potýká se slavná Agatha Christie s mnoha problémy. Je nespokojená s odevzdanými rukopisy, dosud se nevzpamatovala ze smrti matky, a navíc ji už naprosto vyčerpává manželova opakovaná nevěra. Jednoho večera proto políbí svou dceru, nasedne do auta a zmizí neznámo kam, aniž by tušila, jaký poprask tím způsobí.
Každý, kdo tvrdí, že ničeho nelituje, je buď psychopat, anebo lhář.
Příběh je v tom, co se týče zmizení slavné spisovatelky, z velké části inspirován skutečností. V důsledku manželské krize opravdu Agatha Christie v prosinci roku 1926 na 11 (někde se uvádí i 12) dní zmizela a nikdy nikomu nevysvětlila jak, kam a proč. Vznikl tak prostor pro nejednu teorii. Během čtení jsem měla neustále chuť jít „gůglit“, ovšem zároveň jsem se bála, že si něco vyspoileruji, takže jsem se udržela a vám bych doporučovala to samé. Nejde o nijak závratný bod, ale to napětí je příjemné.
Vražda manželů Marstonových je mnohovrstevnatý příběh. Sledujeme nejen manželskou krizi Agathy a Archibalda, ale i životní příběh Nan, který je na celé knize to nejzajímavější, a přijde mi, že kdyby byl napsán sám o sobě (bez zmizení paní Christie), byl by to mnohem lepší nápad. Dochází totiž k tomu, že už je těch zápletek moc. Mísí se nám tu pátrání po Agathě, nečekaný příchozí, Nan, sem tam i Archibald plus flashbacky (vzpomínková okna z minulosti Nan). Ještě se v tom orientujete?
Smůla se vznášela u stropu jako obláčky kouře. Agatě připadalo, že je její kůže moc malá na to, aby dokázala pojmout všechen její hněv, smutek a rozčilení. Nejradši by si ji rozdrásala, aby jim unikla. Chtěla prasknout a rozplácnout se na stěny i se svou mizérií.
Ono je to vše označené přehledně, takže přepínat mezi jednotlivými pasážemi a orientovat se nebylo náročné… spíš otravné. Přišlo mi, že toho Nina de Gramont rozehrála přespříliš. Jednoduše to překombinovala a navíc si dala neuvěřitelně na čas, než se vše dalo do pohybu. Kdo má trpělivost čekat sto stran předehry? Jinak smekám. Hlavní pointu odhadnete poměrně rychle, pokud máte trochu fištróna a neuštvalo vás vedro nebo únava. Radost mi to ale nijak nezkazilo, protože se pořád jednalo o teorii a trvalo, než jsem se dočkala potvrzení. A ani poté jsem neskrývala údiv. Přesto mi ta část přišla nedotažená. Chyběla mi tam nějaká pořádně dramatická konfrontace, která by mi vynahradila ten opruz z úvodu!
Vzato kolem a kolem je Vražda manželů Marstonových silným životním příběhem zkoušené ženy, který je okořeněný detektivní zápletkou (a to hned dvojitou – pátrání po Agathě a vyšetřování vraždy), ale mnohem víc je o lidské tragédii a rozhodnutích, která nás často směřují nečekanými cestami. Číselné hodnocení se pohybuje v rozmezí 3,5 až 4.
Malé příčiny mívají velké následky.
Kdybych vycházela z anotace, dám nižší hodnocení. Pokud se však dokážu přenést přes lehce zavádějící název knihy i anotaci, hodnotila bych vysoko, protože je to emotivní, napínavé, poutavé a zajímavé. Stejně tak místy otravné, zdlouhavé a až absurdně zamotané. Prospěla by tomu menší úprava a uvědomění, že méně je někdy skutečně více.
zdroj obrázku: palmknihy.cz, amazon.com