Recenze: Svět bez princů je pohádka o lásce, zradě, naději a feminismu urvaném z řetězu

Ne všechno je hned dobré nebo zlé. Ani princezny, čarodějnice nebo druhý díl Školy dobra a zla – Svět bez princů – nic není jenom čistě pozitivní nebo negativní. Rovnou vás upozorňuji, pokud jste nečetli první díl, Škola dobra a zla, nepouštějte se do Světa bez princů či dílů následujících. Tento fantasy svět má sice děr jako cedník, ale i tak by jeho příběhová linka napřeskáčku udělala více škody než užitku a zabila toho více než ten největší padouch!

Ve druhém díle se s Agátou a Sofií budeme chvilku pachtit v jejich rodné vesničce, než dojde na přání ze srdce a otevře se brána zpět  do pohádkového světa. Kde je ale všechno vzhůru nohama – žádná z princezen nepotřebuje prince. Králové jsou sezazeni královnami, čarodějnice, které objevily kouzla krásy, jsou spolužačky (a pomalu nejky) s princeznami, které naopak nemusí být krásné pro prince, když je nepotřebují… Školy sice stojí na svém místě, ale uspořádání pohádkového světa je zvrhlé. Není špatné, aby holky získaly sebeúctu a sebevědomí a nenechávaly všechnu těžkou práci a osvobozování na mužích, princích. Ale všeho moc škodí. A to, jak to Soman Chainani ve Světě bez princů popsal, je naprosto luxusní!

V základu vše, co se pokřiveně aktuálně učí ve škole pro ženské pohádkové postavy, má dobré a rozumné jádro. Některé postavy z předchozího dílu působí komicky a některé dají čtenáři pocit zadostiučinění, jak se na nich autor vyřádil (pokud jste neměli některou vedlejší postavu rádi, nebo naopak vám byla sympatická, je velká pravděpodobnost, že ji Chainani upravil – pozitivně i negativně). Oproti holkám, kterým byla věnována drtivá většina stránek příběhu, kluci byli stále kluci, akorát bez vedení a naštvaní. Celkem mne překvapily nové postavy, které u kluků dostaly celkem velké slovo v ději. Neříkám ale, že to příběhu neprospělo – Chainani tak mohl ukázat další povahovou chybu lidstva – jste nahoře, všichni vás milují, jakmile ale klesnete… každý si do vás rád přijde kopnout.

Bohužel jako samotná první kniha Školy dobra a zla měl i Svět bez princů překvapivě hodně chyb. Pokud jste puberťák zažraný do fantasy pohádky, která není úplně bez prolévání krve, bude vám každá jednotlivá chyba u zadku. Nejdůležitější body a zvraty má Chainani v příběhu ošetřené a vysvětlené. Že se ztrácíte v čase? Že postavy nevidí očividné? Že někdy pravidla kouzelného světa nedávají smyl? Téměř v každé kapitole se pro rýpala najde něco, za co by mohl autora plísnit. Ale já si říkám – proč? Pohádka je to skvělá. Jak píšu v úvodu – ne každá čarodějnice je nutně zlá a každá princezna čistě nesobecká. A proč by si dobrý konec nemohlo zasloužit i zlo? Proč by se nemohly políbit na ústa holky nebo kluci? A může jeden polibek způsobit válku?

Další dobrodružství holek Knihomolek si musíte přečíst už sami. Já jen znovu upozorňuji, že bez prvního dílu budete ztraceni v postavách a vztazích mezi nimi. A taky si pokazíte zážitek – protože stejně jako Škola dobra a zla měla úžasný konec, tak i Svět bez princů předvede stejně hodnotý závěr!

Zdroj obrázku: Pinterest

Soman Chainani Škola dobra a zla - Svět bez princů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *