Recenze: Likvidátor láká sexy obálkou a mokré sny průměrného zvrhlíka dojdou naplnění

Jsem pro každou špatnost i zvrhlost! Jakmile tedy z obálky čuchám nějaké pikantérie či náznak slibující jízdu všeho druhu, sotva dokážu odolat. I proto mě Likvidátor oslovil. Teď je otázka, zda to bude rande úspěšné a dáme si repete!

Bůh a ďábel jsou mrtví. Z jejich těl povstaly tisíce dětí. Slabí parchanti, živící se emocemi a vírou, toužící po absolutní moci a jedinečnosti. Zničili světový řád bez mrknutí oka a bojují o každou duši v postapokalyptickém světě městských států. Čím více služebníků, tím větší Moc. S ní vytvářejí ze svých věrných silné netvory šířící zkázu a smrt. Naštěstí existují na světě Likvidátoři a Bohobijci. Jeden z nich je Samuel Drops. Zabíjí stvůry za peníze, kazí bohům plány a užívá si života plnými doušky. Když narazí na chlapce, který nosí smůlu, svolnou šenkýřku, zákeřnou čarodějku a město obklíčené trolly, bere to jako výzvu. Příliš pozdě si uvědomí, že nejde jen o bitvu mezi dvěma bohy a podivnou shodu okolností. 

Postapo zápletka nezní zle, i když je z anotace cítit náznak potencionální složitosti. A ta má za následek malý problém: Rozjezd se nese ve šnečím tempu. Než se prokoušete přes zasvěcení do alespoň části mytologie, chce se vám spát či hlasitě klít. Radím vám však vydržet. Honza Slívka má v rukávu pár solidních es!

Mezi ně ovšem nebude patřit erotika. Jsou-li vaše choutky základní a k tomu nejzvrhlejšímu, co jste kdy četli, řadíte trojku ve složení jeden muž a dvě ženy, případně šmírovačku dvou žen při milostných hrátkách, pak si přijdete na své a vaše mokré sny dojdou naplnění. Alespoň tedy co se té fantazijní části týče. Pokud ale hledáte něco drsnějšího, zvrhlejšího a vášnivějšího, hrozí, že pocítíte lehký závan zklamání. Oceňuji, že to Honza Slívka zkusil, rozhodně nešlo o katastrofu – víceméně slabší průměr.

Co ale na druhou stranu stojí za vyzdvihnutí a zdůraznění, je promyšlenost děje! Likvidátor má koule. A ano, v posteli je sice moc neuplatňuje a je to v podstatě normální chlap s průměrnou výdrží, ovšem co do nápaditosti v oblasti nosné kostry příběhu? Boží! Honza Slívka dokázal vystavět lákavý a nepřeplácaný postapo svět, který vás sice trochu nudí, než proniknete do hlubin některých jeho zákonitostí, ale udobří si vás několika nepředvídatelnými momenty překvapení, akčností a čtivostí – zejména ve druhé polovině knihy.

Suma sumárum nejsem zklamaná. 504 stran je úctyhodný rozsah a v případě Likvidátora je vyplněn momenty silnými i utahanými. Příště by mohlo být zapojeno méně popisů a více dialogů. Ovšem tyto priority se liší čtenář od čtenáře. Je-li dialogů více, pomáhá to zejména svižnosti a v mém případě i čtivosti. Někdo má na druhou stranu popisy rád, já ne. 

Likvidátor stojí v každém směru za pozornost, protože ne každý je starý uspěchaný zvrhlý chlípník jako já! Tomu potom autorův styl psaní sedne o poznání více než mně a pokračování, pro které byla ponechána zadní vrátka, bude vyhlížet o to nadšeněji.

zdroj obrázku: nakladatelství Epocha

About The Author