Recenze: Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska – zcestně pojmenovaný průřez historií USA

Dlouho jsem si lámala hlavu tím, jak vám knihu představit. Sama jsem si u doporučení kamarádky řekla, proč to nezkusit. Odložit knihu můžu kdykoliv. Tady máme kousek z anotace:

Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška.

Odpověď hledá polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska přímo na sjezdu Ku-klux-klanu ve státě Arkansas, kde tuto extremistickou organizaci prozkoumala zblízka. Protože právě tady se „bílá organizace“ před sto padesáti lety zrodila, tady vycházely pohlednice připomínající lynče Afroameričanů a tady i dnes můžete v lesích potkat postavy s pochodněmi zahalené do bílých kukel.

Název knihy mi přijde zavádějící, jak jsem psala hned na začátku. Musíte se prokousat celou knihou, abyste na ptákovinu o lásce narazili – a pozor, pokud nepřečtete všechny pasáže o sjezdu, nebude vám dodatek “Tady bydlí láska” nic moc říkat. Celá reportáž z návštěvy sjezdu klanu v americkém Harrisonu je protkána historickými fakty – jak vzniklo otroctví, jak se otroci do USA dostávali, jakou měli barvu pleti. Zmíní i občanskou válku proti otroctví a její následky. Při čtení se dotknete i případu O.J. Simpsona, což je už novodobá historie. 

I když jde o reportáž, kterou někdo kritizuje jako moc chaotickou a zaujatou vůči lidem z klanu, při oproštění se od toho, že v Harrisonu  jde víceméně o ukázněné a relativně vzdělané voliče SPD, Katarzyna Surmiak-Domańska popisuje krutou skutečnost, nad kterou normálním lidem zůstává rozum stát. Skutečnost, že peníze vládnou Americe, je otřesná! Celkově hrůzné skoky do historie, kdy byl černý člověk věc a bílý člověk jej mohl dle libosti vraždit – to se dělo ještě poměrně nedávno! Sonda do vývoje moderního rasismu – kdy cokoli se stane černému, je rasismus – není sice úplně dokonalá, ale je mnohem hlubší, než co by nám řekli ve škole.

Vzato kolem a kolem, šlo o zajímavé čtení, plné (z mého ateistického pohledu) náboženského fanatismu. Svým způsobem jsem v klanu spatřovala sektu. Ale jelikož jde o Ameriku, můžete si dělat a dokonce i říkat co chcete – že by se měly vraždit bílé děti – a není to protizákonné, dokud na základě toho někdo opravdu děti nezačne vraždit. Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska beru tedy jako odstrašující případ a důvod, proč by měl člověk být rád za náš Kocourkov (Českou republiku).

Zdroj obrázku: Databáze knih

Katarzyna Surmiak-Domańska Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *