Modří už vědí, že poněkud házím bobek na klasické bestsellery, ať už filmové, nebo knižní. Chápu, pro většinu lidí je Stephen King vrchol hororu, čas od času nějaký ten Karika, a když se hodně zadaří, tak možná někdy slyšeli o Bird Box. Je velmi pravděpodobné, že milujete klasický knižní formát, možná jste vzali na milost e-book, ale dál vás ani nenapadlo jít. Mezitím, pokud vás nelimitují vaše vlastní předsudky nebo neochota naučit se anglicky, internet vám otevře nepřeberné množství děl, která fungují právě proto, že nejsou zpracovaná do klasického knižního nebo filmového formátu. Dnes se podíváme na kosmický nihilistický hororový román záměrně rozesraný po náhodných komentářích na Redditu. Tohle nebude doporučení na pohodové čtení u heřmánkového čaje, ale LSD trip jednoho z nejdivnějších literárních experimentů posledních let.
„Vidím svou maminku. Je to její obličej, ale také tisíc dalších – stařec, mladík, Číňan, smutný černoch, nějaký další muž a kočka. Vše se může měnit, ale její oči zůstávají stejné. Velké, s horizontálními zorničkami, jako má kůň nebo koza. Dvě oči, čtyři oči. Stovky očí! Pozorují mě a snaží se mi něco říct. Obličej se změní naposled a vypadá jako žena. Matka. Velmi stará. Vlastně ne, velmi mladá. Matka. Ty oči to říkají jasně. Matka. Cítím, jak mé srdce bije a s každým úderem říká: ‚Matka. Matka. Matka.‘ Ten pohled je smutný a starý a smutný a laskavý. Laskavý, protože mi chce pomoct. Ale její obličej je striktně nehybný a rty stisknuté pevně k sobě, jako kdyby se ona – Matka – snažila skrýt, že je smutná. Smutná, protože mě brzy potrestá.“
Historicky první komentář této později kultovní hororové creepypasty se objevil 21. dubna 2016 v 15.29 EDT pod příspěvkem o speciálním britském vydání Orwellova románu 1984. Komentář pocházel od uživatele _9MOTHER9HORSE9EYES9 a hovořil o CIA, která vytváří nové interní oddělení, ve kterém všem dávkuje LSD a sleduje, jak postupně všichni myšlenkově, organizačně, filozoficky i eticky mutují. Na základě této mentální mutace vznikají dva nové projekty. Jeden z nich byly „restrain bed portals“, do kterých byli zaměstnanci CIA připoutáni a permanentně dopovaní LSD, druhé je budování tzv. „flesh interface“ (rozhraní z masa). Obojí bude velmi důležité později.
„Na povrchu planety se tyčí velká křišťálová věž, která panuje nad rozlehlou, bezvzdušnou plání. Chladnoucí hvězda vrhá modré světlo, stín věže se táhne přes krajinu a odměřuje plynutí věků. Středem štíhlé věže probíhá tepna z živého masa a rozvětvené cesty krve se lámou v krystalových ploškách. U paty není žádný vchod, žádné dveře. Jen na jejím vrcholu je velký masitý otvor.“
Příběh Mother Horse Eyes nemá klasický děj A až B, spíš několik rovnocenných linií, které se různě proplétají, většinou podané vypravěčem, který si říká Nick. Nick je bývalý alkoholik, který se vyrovnává s traumatem, kdy viděl za závoj celé existence a času. Tento příběh předává přes profil _9MOTHER9HORSE9EYES9, aby bylo lidstvo včas varováno před fatalitou, ke které se blíží. Některé linky jsou psané v ich-formě, jiné v er-formě. Některé se odehrávají v současnosti, jiné v nedaleké budoucnosti, další vytahují reálné historické události jako holokaust, vývoj atomové bomby nebo válku ve Vietnamu a staví je do souvislosti s celým příběhem. Na první pohled se náhodnému čtenáři můžou zdát Nickovy komentáře jako konspirace vytržené z kontextu. Nicméně všechny spojuje jedna věc. Matka.
„Matka nikdy nemluví.“
Matka není ďábel, jak ho známe z křesťanské kultury. Není nutně aktivní, není agentem pekla. Když už nic, peklo a ďábel jsou agentem Matky. Matka prostě je. A nemusí nic dělat. Nemusí nikoho lákat. Matka ví, že lidstvo je zvídavé, a stačí mu jen náznak, že někde něco je, a samo bude vydávat přehnané množství energie a zdrojů do toho, aby zjistilo víc. A to Matce stačí. Matka je začátek a konec všeho. Vezměte si to z pohledu kosmické vědy. Lidstvu stačí informace, že existuje Mars, a bude do zbláznění vytvářet projekty na jeho zkoumání. Je úplně jedno, že tyto projekty jsou velmi drahé. Je úplně jedno, že sesbírané informace o Marsu nám v konečném důsledku k ničemu praktickému nejsou, protože (řekněme si to upřímně) v životě nikdo nikdy Mars kolonizovat nebude. To už je jednodušší teraformovat do dokonalosti samotnou Zemi. Ale je to úplně jedno. I tak budeme s famfárou vítat informaci o každé miliardy let vyschlé louži. Na toto přesně sází Matka. Nemusí dávat sliby o moci, slávě a majetku. Stačí jí, že pouze je. A lidé za ní přijdou sami.
„Matčiny lekce mě učí nové věci, transformují mě…“
Matka je nelogická kosmická síla, která motivuje lidi k tomu, aby se s ní spojili. Toto spojení prochází právě přes „rozhraní z masa“, které lidé dobrovolně staví a ke stavbě používají maso jiných. Čtvrtinu příběhu například zabírá příběh SS důstojníka pracujícího v koncentračním táboře Treblinka, kde je právě svědkem takového projektu, kdy nacistický doktor Engel využívá pro stavbu maso vězňů. Toto rozhraní z masa je ovšem zastaralé a skoro až primitivní způsob, jak portál k Matce vytvořit. Jednodušší je napojit se na Matku přes virtuální realitu, z toho důvodu se příběh o Treblince volně prolíná s linkou z budoucnosti, ve které se lidé dobrovolně nechávají zavřít do „hygienických postelí“ (civilnější verze „restrain bed portals“), tedy něčeho, co vám dá živiny, abyste mohli 24/7 být připojení do sítě, klidně i několik let v kuse, kde můžete Matku pasivně krmit svojí energií bez toho, aby ona musela něco udělat.
„Představte si mrtvou kočku, která má na sobě starý propocený chránič na koule. Toto je smrad proleženin. To je smrad, který vychází z hygienických postelí, když se otevřou. A nejde jen o ten puch, ale i pocit – nemocné teplo, které z těchto lidí sálá, které se protlačí i přes roušku. I přes filtrovaný a navoněný vzduch stejně víte, že tam je. Dotýká se vašeho obličeje, zažere se vám oblečení, ulpívá na vás a všem, čeho se dotkne. Myslím, že to co dělá ten smrad takto hnilobným je kombinace mrtvé a živé tkáně. To odpudivé prolínání mezi životem a smrti vytváří hutný zápach, který funguje jako repelent veškeré lidské citlivosti. Ano, to je přesně ten důvod, proč si šetřím na to jít do školy a stát se specialistou pro opětovné začlenení. Tahat vlastníma rukama lidi z nefunkčních hygienických postelí je mizerná práce… Rozhodně to není místo pro citlivou, erudovanou duši, jako jsem já.„
Teď se na minutu zastavte a představte si, že by toto byla reálná kniha. Mother Horse Eyes funguje právě díky své neobvyklé formě. Představte si tu bizarní situaci, při které sjíždíte Reddit a prohlížíte si videa o kočkách, recenze na restaurace nebo tipy, jak si ideálně uspořádat nádobí do myčky, a najednou uvidíte pod takovým příspěvkem koment, který detailně popisuje pokusy na lidech v koncentračních táborech, portály stavěné z masa, multiverse, náboženství, Helter Skelter, únosy dětí… Zarazíte se a řeknete si, že to je pravděpodobně blázen, konspirační teoretik nebo troll. Nicméně ze zvědavosti kliknete na jeho profil a najednou zjistíte, že takovéto zdánlivě náhodné příspěvky jsou nejen po celém Redditu, ale že všechny jsou součástí jednoho komplexního výpravného příběhu a stačí tyto příspěvky správně seřadit. Za mě je toto geniální koncept. Zvlášť když je tato creepypasta doplněná o Nickovy komentáře, že si tuto formu zvolil schválně, aby na tento globální problém upozornil co nejvíce lidí. Celé to potom dává dílu zdánlivě reálný základ a působí autenticky, podobně jako vládní zápisky SCP, o kterých jsme se tady už jednou bavili.
„Už jdu. Matko. Už jdu.“
Pokud jste fanoušci kosmického hororu ve stylu Lovecrafta a ovládáte angličtinu nebo alespoň Google Překladač, prosím, vyjděte ze své komfortní zóny a Mother Horse Eyes si přečtěte. Je opravdu originální ve stylu i příběhu. Mnoho původních komentářů od _9MOTHER9HORSE9EYES9 sice bylo dávno smazáno pro svoji očividnou nerelevanci k původním příspěvkům, nicméně vše bylo zachyceno fanoušky série. Existuje buď nový Reddit účet, který tyto příspěvky znovu sestavil, anebo i celá fanouškovská stránka, ve které máte příspěvky dokonce sestavené do správného pořadí, abyste nemuseli přeskakovat z jedné dějové linky do druhé podle toho, co vám osobně vyhovuje.
Poznámka: Ráda bych se touto cestou omluvila za své překlady textů. Snažila jsem se zachovat tón a rytmus původních pasáží. Nejsem odborník, jen ženská, co rozumí angličtině.
About The Author
