Osmý romantický útěk! Název této série snad nemůže být výstižnější a trefnější. Takže Celtic Thunder (to je hudební skupina) pouštím do sluchátek a jdu si vychutnat… co to plácám? Už mám vychutnáno a navíc si při čtení hudbu nepouštím! Teď vám to jdu shrnout. Tedy ne, že bych si to nedala znovu. Zrovna Irsko (spolu se Skotskem) je můj velký sen. Z Irska jsem zatím ochutnala pouze Dublin. Byla to příjemná návštěva, ale „závislost“ na Londýnu to zdaleka netrumfovalo. O čem to tu melu? Vás zajímá kniha!
Hannah Cambellová se rozhodla pro velkou životní změnu a vyměnila kariéru úspěšné právničky z uspěchaného Manchesteru za studium na vyhlášené kulinářské škole v Irsku. První den si v Dublinu užívá všechno, co nové město nabízí- speciality, skvělé drinky a také společnost charismatického Conora,se kterým se náhodou seznámí. Když se další den přesune na malebný venkov, kde se škola nachází, zjistí, že to,“co se stane v Dublinu, nezůstane jen v Dublinu“… Kulinářská škola ukrytá mezi krásně zelenými kopci naučí Hannah mnohem víc než kuchařské základy.
Změna je život, pravil by klasik stát tu teď na mém místě. Ale Julie Caplin ve svém psaní nic nezměnila. Naopak si jede v zajetých kolejí a Domek v Irsku tím pádem ničím nešokuje a ani nepřekvapuje. Máme tu krásný a romantický příběh, který si běží hezky ve stylu slow burn (já vám s těmi anglickými slovíčky nedám pokoj) čili pomalu a pozvolna. Sem tam je v ději zmíněna Mína, sestra hlavní ženské postavy. O té byla předchozí Chata ve Švýcarsku.
Obálky se opět ujala úžasná Kateřina Brabcová a snad právě kvůli tomu Dublinu a snu o Irsku mám chuť si ji zarámovat a pověsit na čestné místo. Atmosféru zachytila výborně. Domek v Irsku možná postrádá erotické jiskření a strmý spád, ale na druhou stranu vás pohladí příjemnou atmosférou. Ať už se spolu s postavami vydáte na pláž, do kuchyně v kulinářské škole nebo na úplně obyčejnou procházku.
„Možná… nemáš o mně žádné předsudky a nemám pocit, že bych ti to musel příliš vysvětlovat, jsi bystrá. Jsi jako kvalitní nůž – prosekáš se skrz blbosti až k jádru věci.“ Z nějakého důvodu mu přirovnání ke kuchařskému nástroji připadalo jako velký kompliment.“
Jestli totiž Julie Caplin něco umí a je to její majstrštyk, tak jsou to detaily. Popisem míst, vůní, chutí, kouzla… všeho vás natolik obklopí, že existují jen dvě možnosti. Buď si to budete užívat, nebo vás to bude točit do vývrtky. Protože jde již o osmou knihu, už vím, s jakou náladou se do příběhu pouštět, abych si právě to kouzlo popisovaného dokázala vychutnat a nebrblala, že tu máme klišé obří jak vrata, že chybí epilog a závěr je tak nějak nedovřený, přesto kouzelný.
Domek v Irsku je každým coulem jemný romantický příběh, který nestojí na násilím natlačených dramatech, velkolepých gestech, ani sladkobolných vyznáních. Krásným ho dělá nejen něžnost a pozvolnost, ale i charaktery, dialogy, vtipné i vážné momenty, realističnost a rovněž i jistá špetka pohádkovosti, i když cynik ve mně chce nutně říct něco rýpavého. Je to na jedno brdo. Není to ničím originální, jenže to funguje. U čtení se usmívám, stránky si užívám, postavy mě baví, situace jsou dobře nastavené, karty rozdané a já se prostě těším na cokoliv dalšího, co si pro nás Julie Caplin připraví! A podle toho, co prozradila u příležitosti své květnové návštěvy v Praze, se máme na co těšit – Skotsko, Francie (ne Paříž, tam už jsme byli), Švédsko a snad i Česko!
zdroj obrázku: cosmopolis.cz, amazon.com
About The Author
