Těšení se na jakoukoliv knihu s sebou nese jedno konkrétní úskalí. Jakmile kniha dorazí, hoví si na poličce a já kolem ní chodím s až posvátnou úctou. Chci ji přečíst, leč zároveň si ji chci šetřit, protože copak vím, kdy bude další? A to je i příběh tvorby Martina Štefka!

Fotograf je krásná bichlička o 419 stranách, čili byl předpoklad, že by mi mohla chvilku vydržet. Rovnou hlásím, že nevydržela! Ale popořádku: Sedmnáct let. Tak dlouho uniká dopadení vrah přezdívaný Fotograf. Žádné chyby, žádné stopy. A teď znovu udeřil – stejný rukopis, stejná brutalita. Detektiv Hank Giorgio je na nucené dovolené, pod drobnohledem vnitřních záležitostí a odkázaný na práci z domova. Jenže když Fotograf opět udeří, nemůže zůstat stranou. Tentokrát je k pravdě blíž než kdy dřív. Otázkou zůstává, kdo nakonec bude lovcem a kdo kořistí.
Hank Giorgio je konečně zpátky. Předchozí díly (Mrtvé ženy a Farma zrůd) byly fantastické. A postava Fotografa je zmíněna i v úžasné a jedinečné knize Nikdy se nepřestala usmívat. Martin Štefko je jednoduše a bez přehánění machr. Prosím, že bude další? Toho se prostě nelze přejíst! Hank je hodně svérázný a výrazný hrdina, který si mě získal. Baví mě, fascinuje a chci ho víc.
Autorská tvorba Martina Štefka by za mě obstála i v překladu do angličtiny. Dokáže úžasně vystavět příběh, vygradovat napětí, vykreslit postavy, se kterými se nechcete loučit, ať jsou záporné či kladné. Díky za autory, kteří nás baví a atmosférou táhnou své čtenáře zpět ke knize, kdykoli máme volnou chviličku. Na jednu stranu si chcete bichličku šetřit a na druhou nutně potřebujete vědět, co bude dál, i kdybyste měli připálit oběd či nejít spát.
Fotograf představuje výbornou kombinaci detektivky a thrilleru. A ten konec? Fenomenální, a že jsem toto označení snad ještě nikdy nepoužila. Čtení si užijete od první do poslední stránky.

zdroj obrázku: nakladatelství Golden Dog








