Rok se s rokem sešel a já konečně držím v ruce pokračování Mrtvých žen! Už tehdy mi bylo jasné, že se s Hankem – hlavní postavou – loučím jen velmi těžce a chci ho zpátky. Vyplatilo se čekání? Mám před sebou 400 stran detektivního thrilleru od českého autora a skoro nedýchám nedočkavostí!
Sugar. To jméno zní sladce. Ale smrt sladká není. A Sugar je mrtvá… Hank Giorgio a Larisa Kramer jsou povoláni k případu, který bude osobnější, než si na první pohled mysleli. Nejde jen o to, že zavražděná je Larisinou milenkou. Ozývá se minulost, která chce Hanka uštknout jako jedovatý had. Minulost, kterou se rozhodl ignorovat. Minulost, díky které budou umírat další lidé.
Tentokrát nejde o žádné povídky, nýbrž ucelený příběh, který nás přiková ke stránkám, a nebudeme se chtít pustit. Násilím jsem se musela donutit v polovině knihy zabrzdit. Proč? S gustem bych ji slupla jako malinu, a to by byla velká chyba. Martin Štefko je totiž mistr v sypání drobečků. Hrabe mi? Ne, hned vysvětlím. Když knihu hltám moc rychle, může se stát, že mi něco unikne. Že v zápalu vášně a nadšení prostě přehlídnu pár detailů a to by zrovna v tomto konkrétním případě byla neuvěřitelná škoda.
Martin Štefko rád něco nakousne, potom to nechá stranou, aby se k tomu po čase zase vrátil. Po dočtení Mrtvých žen zůstala celá řada otázek. Ano, bez odpovědí se Země točit nepřestane a život běží směle dál, nicméně vy je chcete. Co vy, já je chci! Dostanu je? Cha! Ani omylem, rozhodně ne všechny a k tomu se vyrojí celá řada nových. Leč jedno je jasné, budu si to i tak nesmírně užívat. Martine, proč?!
Hank se na Marcuse otočil. Ten zvedl ruce v obraně. „Sorry, nemůžu si pomoct. Zaprvý seš magor, kterej vidí to, co mi ostatní nevidíme. A zadruhý jsem unavenej, jsme v pořádných sračkách, nevíme, jak dál a já mám jenom humor, abych se s tím vyrovnal.“
Příběh je rozdělen do tří částí. První nás uvede do děje. Skočíme do něj rovnýma nohama v pátek, abychom se poté ocitli v pondělí a sledovali, jak k tomu všemu vlastně došlo. Vztek a frustraci vystřídá zvědavost, úžas a čtivost.
Jak už anotace napovídá, máme před sebou případ, který vyvolá celou řadu otázek. Abychom se spolu s detektivy k něčemu dobrali a někam posunuli, uděláme si ve druhé části výlet do minulosti. Tam poznáme nejen Hankovy začátky v pozici detektiva, ale i zrůdu zrůd. Ne, vážně, ten název má svůj důvod a farma s velkým F je hodně zlé místo. Máte rádi krimi thrillery od Chrise Cartera? Brutalita, násilí, zvrhlosti? Tak to si tady budete mlaskat blahem a sem tam vám možná i po zádech přejede mráz. Třetí část potom představuje velkolepé finále, ke kterému se celou dobu schylovalo.
Ne aby vás napadlo, že Farma zrůd bude vaší první knihou. Hezky dodržte pořadí a já vám slibuji, že zážitek bude stát za to. Ba co víc, po dočtení vás bude svrbět celé tělo a nutkání přečíst si knihu Nikdy se nepřestala usmívat vám nedá spát. Martine, tohle bylo rafinované! Netuším, zda mám autora za tuto provázanost a propojenost nenávidět, proklínat nebo zbožňovat. Mění se to v závislosti na náladě. Aby toho nebylo málo, tak nám v závěrečném slovu autora naznačil a teď cituji:
Všechno bude. Ale poprosím tě, milý čtenáři, měj trpělivost. Pokračování přijde, jen ještě nejsem schopný říct kdy. Ale pevně věřím, že další G. R. R. Martin se ze mě nestane.
Čili tady máme příslib věcí příštích a já pevně doufám, že se jich dočkáme. Ne proto, že bych nutně potřebovala vědět, co bude dál (samozřejmě, že potřebuju!). Ale zejména proto, že Martin Štefko mi potřetí ukázal, že umí na výbornou. Ať už jde o postavy, které jsou dobře vykreslené, o svižné dialogy, skvělou práci s hláškami a tak dále. Hlody (nejen Hankovy) udělají radost hlavně milovníkům suchého, cynického a sarkastického humoru. Tolikrát jsem se začala upřímně smát, že jsem zapomněla na těch pár překlepů nebo absenci grafického vymazlení knihy, které jinak u Golden Dogu umí až dechberoucně.
Nevím, jak vám to mám říct důrazněji a jasněji. Farma zrůd je úžasný detektivní thriller. Najdete tu čistou a poctivou detektivní práci, množství dedukcí, myšlenek, výslechů, hledání stop, teorií, absurdních situací, které vychází ze skutečnosti, že Hank Giorgio je prostě racionální pošuk bez emocí. Stejně tak na vás čeká akce, závod s časem, psychopati, krev, násilí a samozřejmě i jistá míra překvapení, smíchu a pár nadávek. Mít šestku, dám šestku. Užila jsem si každou stránku, každý odstaveček!
zdroj obrázků: goldendog.cz
About The Author
