Nedivte se, že titulek zní zmateně! Já zmatená byla, když jsem zjistila, že předcházející díl (Krähenmutter) česky chybí. Zvláštní, že samo nakladatelství nerespektuje vývojovou linku hlavní hrdinky. Nicméně když jsem si knihu vybírala, nic z výše uvedeného jsem nevěděla. Líbila se mi obálka a jméno mi znělo povědomě. Záhy jsem zjistila, že Catherine Shepherd napsala i knihy s duem Julia Schwarz a Florian Kessler (v češtině vyšlo zatím 6 knih z 8, četla jsem je na Bookportu).

303 stránek soft detektivního případu neutíká zrovna mílovými kroky. V popředí máme tři policisty – jako první se seznámíme s Taylorem, vzápětí na scénu vstupuje Laura a po ní Max. První ženu, která nejeví známky života, záchranka prohlásí za mrtvou. Když přijede patolog, před očima Taylora žena “ožívá”. Případ putuje zemské kriminálce – Lauře a jejímu kolegovi Maxovi. Šlo totiž “jen o únos”. Žena byla láskyplně položena na polštáři a přikrytá. Nebyla zneužita, jen silně zdrogovaná. Proč má Laura pocit, že je něco hodně špatně a všechno dopadne hůř?
V průběhu vyprávění sledujeme dvě časové linky. V přítomnosti se držíme s policií a občas vyrazíme za pocity oběti. Minulost patří padouchovi a jeho motivu. Předlouho se v příběhu neděje nic objevného, akčního či jakkoliv vlastně zajímavého. Ačkoliv – historie Laury a dvou mužů v jejím životě by za podrobnější prozkoumání stála. Jenže k tomu by bylo potřeba více detailů. Základní informace ohledně vztahů se vyčíst dají, ale jde spíše o navnazení na další případy a osud Laury. Zlý protagonista si mé sympatie získal hned. Pohnutky, které jej vedly k činům, byly logické jak jen to šlo. On totiž dokonalý zločin neexistuje a spousta věcí mu nejspíše prošla jen proto, že policie přistupovala k vyšetřování více než laxně.
Chyby se na sebe kupily – ať už šlo o první místo činu, postup zisku informací, výslechy, podezřelí, cokoliv co by, krom výsledné akční scény, trochu rozpumpovalo děj. Padouch sice nebyl prvoplánově jasný, ale díky struktuře příběhu šel víceméně odhadnout. Že by proto “sekala” autorka tolik chyb? Nebo se chtěla více věnovat vztahům, a proto šla policejní práce do pozadí? Nebudeme to vědět, dokud si nepřečteme další díl. Já německy neumím natolik dobře, abych si přeložila více než název knihy a zeptala se na cestu, takže i já budu čekat. Uspávač nebyl natolik okouzlující, abych sháněla anglický překlad.









